Úrazovka má skončit

Úrazová nemocnice Brno na Ponávce skončí. I když přesný termín ještě není znám, mělo by toto opatření být jedním z hlavních dopadů racionalizace, která se dotkne v následujících měsících lůžkových zařízení spravovaných v Brně ministerstvem zdravotnictví. Svoji vizi včera představil ministr Tomáš Julínek. „Takové změny Prahu teprve čekají,“ upozornil.

Pro úrazovku ve stávající podobě prý ale do budoucna není místo z několika důvodů: nutná rekonstrukce její budovy na Ponávce by si vyžádala zhruba 1,5 až 2 miliardy korun. I tak by ale její poloha zůstala nevhodná - je špatně dopravně dostupná, a to i pro záchranářské vrtulníky. Ministerstvu vadí i nízká ekonomická výkonnost nemocnice. „Úrazovka však jako jedna ze tří nemocnic v republice nebyla oddlužena,“ připomněl primátor Brna Roman Onderka.

Přestože konkrétní kroky, které k restrukturalizaci brněnského zdravotnictví povedou, teprve po analýze stanoví skupina expertů, všichni se shodují na tom, že zachován musí být tzv. traumacentrum se skupinou odborníků z úrazovky specializovaných na léčbu mnohočetných poranění. S jeho experty se počítá také v integrovaných záchranných systémech. „Je evidován i ve strukturách OSN a NATO a těm nemůžeme ze dne na den napsat, že jsme ho rozpustili,“ podotkl ředitel úrazovky Miloš Janeček.

I podle Julínka je traumatým nedotknutelný. „Měl by v rámci samostatné kliniky působit v bohunickém areálu Fakultní nemocnice Brno. Tam navíc získá lepší návaznost na obory, které v úrazovce chybějí, například na oční,“ prohlásil ministr. Zbývající péči z úrazovky zdravotní pojišťovny smluvně zajistí například v městské Nemocnici Milosrdných bratří, privátních ambulancích, případně v krajských zařízeních. Otázka, zda vystěhováním úrazovky z prostor na Ponávce ubude lůžek, co se stane s budovami či co bude s těmi z devíti set zaměstnanců, kteří nejsou členy traumacentra, je zatím předčasná. „Jsme na počátku jednání, mnohé ještě ministr nevysvětlil,“ řekl Janeček. „Úrazovka na Ponávce vznikla v době, kdy se na Kolišti srážely kočáry, a my musíme přemýšlet racionálně. Její fungování je závislé na lidském potenciálu. A ten se bude jen stěhovat,“ řekl Julínek.

Všechny plánované kroky mají být i přípravou na vznik univerzitních nemocnic. Julínkova představa je, že strukturu dnešní Fakultní nemocnice Brno bude kopírovat do dvou let Univerzitní nemocnice Brno, zatímco svatoanenská nemocnice se svým Mezinárodním centrem klinického výzkumu ICRC a Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které ztratí samostatnost, vytvoří s Masarykovým onkologickým ústavem univerzitní holding, zaměřený na výzkum a nabízející superspecializovanou péči. Od reformy si ministerstvo slibuje efektivnější využití odborníků i drahých přístrojů, změny podporují i zdravotní pojišťovny. Nejde o snahy odvést peníze z Brna, úspory by měly jít do kapacit superspecializované péče, ujistil Julínek.

V souvislosti s restrukturalizací Julínek včera oznámil i nečekané personální změny. Současný ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny Roman Kraus stane od května v čele Fakultní nemocnice Brno, nahradí ho Vladimíra Danihelková, která řídila nemocnici v Břeclavi. Funkce byly obsazeny bez výběrového řízení. „Oba se ale již osvědčili v řídících funkcích. Ministr se tak rozhodl proto, že je výjimečná situace a oba budou pověřeni úkoly tak, aby se transformace v Brně co nejrychleji rozeběhla,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.