Soudce Pavel Fajbert Ďuricovu žalobu zamítl. „Zaměstnanec v takové pozici by měl mít zdravé sebevědomí, aby ten příjem unesl a unesl i to, že se o něm bude vědět,“ zdůvodnil verdikt podle serveru Aktuálně.cz.
Novinář opakovaně žádal, aby mu ředitel pražského magistrátu Martin Trnka na základě zákona o svobodném přístupu k informacím sdělil platy dvou nejvyšších úředníků pražského magistrátu z období Pavla Béma a Romana Janouška, konkrétně Petera Ďurici a Jiřího Tomana. Ďurica šéfoval odboru majetku a Toman řídil odbor investic. Trnka žádost dvanáctkrát zamítl s odůvodněním ochrany soukromí.
S Trnkovými rozhodnutími ale nesouhlasilo ministerstvo vnitra a jeho verdikt dvanáctkrát zrušilo jako nezákonný. Rada hlavního města v říjnu 2013 nařídila Trnkovi, aby uposlechl zákon a informace o platech úředníků poskytl. Radní se domnívali, že veřejný zájem převažuje nad ochranou soukromí. I s přihlédnutím k rozhodnutí ministerstva vnitra a negativním ohlasům médií.
Ochrana osobnosti
Zmíněným usnesením se nyní zabýval Obvodní soud pro Prahu 1. Ďurica totiž na radní podal žalobu kvůli ochraně osobnosti, v níž požadoval omluvu a odškodné 150 tisíc korun. Soud jeho požadavkům nevyhověl a žalobu zamítl. Jak vyplynylo z poskytnutých informací, Ďuricův měsíční plat dosahoval v roce 2010 měsíčně 128 tisíc korun.
Ďuricův advokát je ale přesvědčen, že došlo při uveřejnění k diskriminaci. „V jiných případech bylo postupováno odlišně. Jen u pana Ďurici a Tomana rozhodovala rada, jen u nich dvou byla vydána speciální důvodová zpráva, jedině v jejich případě bylo následně vyhověno. Já v tom usnesení čtu: Budeme chránit všechny kromě Ďurici a Tomana, kdybychom je dál chránili, mohli bychom ohrozit sebe,“ řekl pro Aktuálně.cz.
Nesmyslná žaloba
Nikola Šmejdířová, právní zástupkyně města, považuje žalobu za nesmyslnou. „Žalovaná strana poskytla údaje v souladu s právní úpravou. To, že o informaci byl žádán magistrát a věnovala se tomu v rámci interních procesů rada, je irelevantní,“ uvedla.
Soudce Pavel Fajbrt žalobu neuznal. „Podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tak jak jej vyložil Nejvyšší správní soud, jednoznačně vyplývá, že tato informace poskytnuta být měla,“ uvedl soudce.
