„V restitučních věcech je nezbytné postupovat citlivě, se snahou o nápravu křivd způsobených minulým nedemokratickým režimem,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. „I po 25 letech jsme ještě konfrontování s některými důsledky komunistického režimu, ale už to není většinová judikatura, tak jako v 90. letech,“ doplnila Šimáčková. Advokát Ráblových Jaroslav Brož doufá, že nyní konečně justice rozhodne v jejich prospěch. „Předpokládám, že věc už nabere rychlejší obrátky,“ řekl novinářům Brož. K rychlému vyřízení pobídl justici také ÚS.
Rábl a jeho manželka za normalizace emigrovali do Austrálie, kde dosud žijí, chtějí se však do Česka vrátit. Městský soud v Brně je v roce 1981 odsoudil za opuštění republiky a rozhodl o propadnutí jejich majetku. Po změně poměrů se Ráblovi dočkali rehabilitace. V mezičase ale stát kohoutovický dům prodal členovi Komunistické strany Československa a pracovníkovi národního výboru, který jej později věnoval své dceři.
V následném vleklém soudním sporu plném zvratů padlo více než deset soudních rozhodnutí. Dům se dokonce na čas vrátil do vlastnictví Ráblových, kteří jej opravili, aby se jej po dalším soudním rozhodnutí zase museli vzdát. Krajský soud v Brně totiž dospěl k závěru, že muž, který dům koupil od státu, neměl tehdy žádnou zvláštní výhodu. Proto by nebylo spravedlivé nemovitost vrátit emigrantům. Jednu křivdu by tak nahradila nová.
Ráblovi ale dlouhodobě tvrdí, že nový majitel dům v 80. letech koupil pod cenou, a to hlavně díky své stranické legitimaci. Příbuzným Ráblových stát domek tehdy prodat nechtěl. Podle ÚS musí krajský soud důkladněji ověřit, jak stát zastoupený podnikem bytového hospodářství postupoval, zda informoval veřejnost, zda dodržel tehdejší normy a jaká kritéria mezi uchazeči uplatnil.
Pokud nakonec soudy přiznají dům Ráblovým, může současná majitelka požádat stát o přiměřenou náhradu. Ráblovi by zase teoreticky mohli usilovat o odškodnění za výjimečnou délku soudního rozhodování. „Zatím jsme nežádali, přijde to na pořad později,“ uvedl Brož.
