Právní zástupce notářky Stanislav Balík uvedl, že dostatečné důvody lze v praxi jen těžko nalézt.
„Nedovedu si představit, jaký by to musel být trestný čin, pro nějž by bylo třeba vydávat závěť, zejména pak za života zůstavitele,“ uvedl Balík. Notář by měl podle něj chránit vše, co se závěti týká, až do smrti zůstavitele. „V opačném případě by to znamenalo prolomení důvěry v notářský stav,“ řekl Balík, jenž je bývalým ústavním soudcem.
Souhlas v konkrétní kauze vydal Okresní soud v Hradci Králové, který pouze stručně uvedl, že závěť je potřebná k řádnému objasnění domnělého podvodu. „Zcela absentuje uvedení skutečností a úvah, které soud k vyslovení souhlasu s vydáním závěti zůstavitelky orgánům činným v trestním řízení vedly,“ uvedla v nálezu soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková.
Policie závěť požadovala kvůli trestnímu řízení, v němž prověřovala možný podvod. Ručně psaná závěť nesvéprávné ženy prý mohla být plagiátem zhotoveným v boji o majetek v celkové hodnotě téměř deset milionů korun.
Ctila důvěru klientů
Žatecká notářka Ivana Demutová první žádosti policistů nevyhověla, proto dozorující státní zástupce požádal o souhlas s vydáním listiny okresní soud, který žádosti vyhověl. Ani poté ale notářka listinu neposkytla, poukázala při tom na stanovisko Notářské komory. Následně dostala pořádkovou pokutu.
Demutová v úterý řekla, že je povinná ctít důvěru klientů. „Za žádných okolností bych závěť nevydala,“ uvedla Demutová. Prostor pro úvahy o pravosti a platnosti závětí, kterých se může objevit více, podle ní nastává až v pozůstalostním řízení po smrti klienta, případně v následném sporu u civilního soudu.
V ústavní stížnosti notářka upozornila na rozpor mezi právním názorem policie a soudu na jedné straně a profesní stavovské samosprávy na druhé straně. Za této situace prý měla na vybranou, zda si nechá uložit pořádkovou pokutu podle trestního řádu, anebo v kárném řízení podle notářského řádu. Dala přednost svému notářskému slibu a povinnosti mlčelivosti.
