Zmíněné logistické systémy mimo jiné zahrnují velící a kontrolní střediska v metropoli, ale také zařízení na odpalování střel krátkého doletu a dělostřelecké pozice v horách mimo hlavní město. Naopak se nepředpokládá úder proti Asadovu paláci a budovám ministerstev, protože se má za to, že klíčoví představitelé vlády byli spolu s vybavením z těchto sídel evakuováni.
Jistý zástupce americké vlády přesný rámec zásahu nebo pravděpodobné cíle blíže nespecifikoval, potvrdil ale informace, že Pentagon americkému prezidentovi Baracku Obamovi předložil jako možnost bombardování velitelských zařízení a raketových a dělostřeleckých baterií.
Bombardovat sklady chemických zbraní může být nebezpečné
Experti citovaní agenturou AP varují před útokem na sklady chemických zbraní, které podle nich nelze jednoduše rozbombardovat. To je také podle všeho důvod, proč Washington zvažuje jiné než chemické cíle.
Může stát za chemickým útokem Asadův bratr?Americký zpravodajský server Bloomberg.com cituje nejmenovaného úředníka OSN, který sleduje konflikt v Sýrii. Ten tvrdí, že mocný bratr syrského prezidenta Bašára Asada je podezřelý z povolení chemických zbraní při útoku, při kterém zemřely stovky lidí. |
Nyní ale panují obavy, zda ostřelování jiných vojenských zařízení, než jsou sklady nervového plynu, nemůže náhodně uvolnit do ovzduší nebezpečné chemikálie. Spojené státy totiž ztratily stopu některých částí syrské chemické výzbroje.
Pětice odborníků na chemické zbraně, kterou agentura AP oslovila, se shodla na tom, že zásah chemického skladu, ať už záměrný, nebo náhodný, by pravděpodobně vedl k úniku nervových prostředků a ke smrti civilistů. Takový nálet by také zcela jistě způsobil dlouhodobou přírodní katastrofu.
Útok nemůže zničit všechny chemické zbraně
Za ideálních podmínek sice podle AP výbušniny značnou část chemikálií zničí, i tak ale dvacet až třicet procent toxických látek zůstane smrtelnou hrozbou. A v Sýrii by zřejmě tato úroveň byla vyšší.
Spekuluje se, že případná americká intervence bude mít podobu krátké, zřejmě jen několikadenní operace. Cílem nemá být svržení Asada, ale výstraha, aby režim chemické zbraně nepoužíval. Některé západní státy jsou toho názoru, že Damašek v uplynulém týdnu nasadil bojový plyn u metropole. Asad tato obvinění odmítá a odpovědnost za útok přisuzuje opozici.
ČTĚTE TAKÉ |
U Damašku v pátek posledním dnem pracují inspektoři OSN, kteří mají potvrdit, zda se chemický útok skutečně odehrál. Pravděpodobně nezodpoví na otázku, kdo za ním stál, což je úkol zpravodajských služeb. V sobotu ráno experti OSN ze Sýrie odjedou a téhož dne očekává generální tajemník OSN Pan Ki-mun první informace o jejich práci v terénu. Termín zveřejnění oficiální zprávy zatím není znám.
Otec se setkal se synem, který měl být mrtvý
Otec malého chlapce se čtyři dny domníval, že jeho syn zemřel při chemickém útoku nedaleko Damašku. Proto bylo pro něj velkým šokem, když mu jeho příbuzní chlapce přivedli živého a zdravého. Muž se po setkání zhroutil. Tento silný zážitek se podařilo zachytit na kameru.
Inspektoři OSN dokončují vyšetřování v nemocnici v Damašku
Chemičtí experti OSN v pátek v rámci posledního inspekčního dne v Sýrii zamířili do nemocnice v Damašku, kde se podle agentury Reuters chtějí setkat s lékaři. Inspektoři zjišťují, zda se u Damašku odehrál chemický útok, ze kterého se vzájemně obviňují režim prezidenta Bašára Asada a povstalci. Ještě v pátek chtějí práci v terénu skončit a v sobotu ráno zemi opustit.
Hollande podporuje tvrdou odvetu
Nesouhlas britského parlamentu s vojenským úderem proti Sýrii neovlivní vůli Paříže potrestat syrský režim Bašára Asada za očividný chemický útok proti civilistům. V rozhovoru s listem Le Monde to prohlásil francouzský prezident François Hollande.
"Chemický masakr u Damašku nemůže a nesmí zůstat nepotrestán," řekl Hollande. Dodal také, že podporuje "tvrdou" odvetnou akci za útok, který na Syřanech napáchal "nenapravitelné" škody. V této věci chce Francie spolupracovat se svými spojenci.
Každá země má podle francouzského prezidenta svrchované právo rozhodnout se, zda se zúčastní operace, nebo ne. "To platí i pro Británii a pro Francii," řekl.
Berlín chce krizi v Sýrii řešit diplomaticky
Berlín v pátek opět prohlásil, že nemá v plánu se do koalice pro zásah v Sýrii zapojit. Již ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedla, že je třeba najít diplomatické řešení.
Německý ministr Guido Westerwelle v pátek řekl, že Berlín o účast na případné vojenské kampani nebyl požádán a že o takovém kroku sám ani neuvažuje. Dodal, že Německo usiluje o to, aby Rada bezpečnosti OSN zaujala ke krizi v této blízkovýchodní zemi společné stanovisko.