Žalobci ho viní především ze spiknutí v případě bombového útoku na budovy amerických velvyslanectví v Tanzanii a v Keni v roce 1998. Při těchto atentátech bylo zabito 224 lidí.
Proces s Ghailanim je považován za důležitou zkouškou pro vládu amerického prezidenta Baracka Obamy, která plánuje věznici na Guantánamu do ledna příštího roku uzavřít a některé ze zadržovaných postavit, stejně jako Ghailaniho, před civilní soud.
Zavřít nebo nezavřít GuantánamoUzavřít kontroverzní věznici na Guantánamu, kde Spojené státy zadržují osoby podezřelé z terorismu a kterou kritizují ochránci lidských práv, |
Poté, co čtyřiatřicetiletý obviněný na otázku soudce, zda se cítí vinen, odpověděl záporně, soud jednání přerušil a stanovil pokračování přelíčení na 16. června.
"Toto by měl být vzor pro další případy," řekl o kauze Ghailaniho Zachary Katznelson z organizace Reprieve, jejíž právníci se zabývají případy zadržovaných na Guantánamu. Dodal, že podezřelí by spíše než před vojenské soudy měli být postaveni před soudy civilní, které jsou osvědčené a dokážou věci řešit.
Ghailani čelí celkem 286 obviněním, kromě jiných také z účasti na atentátech Al Kajdy na budovy americké ambasády. Za některé z těchto trestných činů hrozí ve Spojených státech doživotí nebo trest smrti.
V roce 2007 během slyšení na Guantánamu se Ghailani přiznal a omluvil za to, že dodal předměty a chemikálie, které byly použity při atentátu v Tanzanii. Tvrdil ale, že nevěděl o tom, že tyto věci budou použity k útoku na americké velvyslanectví.
Podle amerických úřadů tento Tanzanec po roce 1998 pro Al Kajdu pracoval jako padělatel dokladů, instruktor ve výcvikovém táboře teroristů a působil jako osobní strážce vůdce této teroristické sítě Usámy bin Ládina. Byl ve skupině 14 nejcennějších vězňů, kteří byli v září 2006 přesunuti z tajných věznic CIA ve světě na Guantánamo.
