Když si osmiletá Anny Thomasová ve školní jídelně vybírá svůj dnešní oběd, uvažuje jako dospělý člověk, jehož mottem je zdravý životní styl. Kuchyň této školy v newyorské čtvrti East Village v jižní části Manhattanu totiž každé pondělí studentům připravuje vegetariánské obědy. Děti si tak dnes mohou vybrat těstoviny nebo vegetariánské hamburgery (místo masa v housce najdou houbu opečenou v sýru).
"Naše škola nás učí jíst zdravě a přiměřeně," říká v jedné chvíli Anny a poté dodá s nečekanou hloubavostí: "Když se naučíme jíst zdravě, budeme v životě aktivnější a tím i úspěšnější." Vegetariánské pondělky jsou projektem, který se má postupně rozšířit do všech veřejných škol v New Yorku. Autoři plánu doufají, že "zelené pondělky" změní špatný stravovací styl dětí a pomohou v boji proti obezitě.
Manhattan si přitom v celonárodním průměru, co se nadváhy týče, udržuje poměrně slušná čísla. Podle průzkumu pro list The New York Times a televizi CBC v této newyorské čtvrti nyní žije 42 procent lidí s nadváhou či obezitou, průměr Ameriky je přitom 60 procent. Děti přitom tuto statistiku nijak nevylepšují. Naopak, jedno ze tří dětí v Americe v současnosti trpí nadváhou anebo je obézní. Vedle stoupajících nákladů na zdravotní péči se obezita přímo dotýká i národní obrany.
Kampaň Obamové: podporujme stavbu chodníků
Armáda tak odmítá nejvíce uchazečů právě z důvodů nadváhy. Vyplývá to z nejnovější studie s názvem Mission Readiness, kterou vypracovalo 130 bývalých vysoce postavených armádních činitelů. Podle studie dnes jeden ze čtyř Američanů ve věku od 17 do 24 let nemůže být přijat do armády kvůli nadváze. Tato skupina v současnosti čítá asi 9 milionů lidí. Do čela boje proti dětské obezitě se proto postavil i Bílý dům.
První dáma Michelle Obamová přišla s kampaní Let’s Move, kterou s nejrůznějšími experty připravovala celý rok. Projekt obsahuje několik konkrétních iniciativ. Stát by například měl podpořit budování chodníků, po kterých by děti chodily do školy místo toho, aby čekaly na školní autobus.
V centrech měst i jeho okrajových částech by se mělo objevit více obchodů s čerstvou zeleninou a ovocem. Tři největší společnosti, Sodexo, Chartwells School Dining Services a Amark, které zásobují školy potravinami, slíbily Obamové, že během pěti let sníží objem cukru a tuku v jídlech, která nabízejí.
Více pohybu, obchody s čerstvou zeleninou či méně rychlého občerstvení jsou velkou výzvou především pro newyorskou čtvrť Bronx. Jestliže Manhattan je v porovnání s celonárodním průzkumem tou "štíhlejší" čtvrtí, Bronx ve statice vede. Lidí s nadváhou tu žije na 62 procent. Bronx má dnes pověst "americké hlavní čtvrti obezity". Vysvětlení je nasnadě. Stačí se jen projít ulicemi této bez přehánění zanedbané čtvrti New Yorku. Oblast ovládají řetězce rychlého občerstvení, které nabízejí levná, ale nezdravá jídla, většinou smažené kuřecí maso, hranolky, hamburgery či pizzy. Stylové restaurace či trhy s čerstvou zeleninou nebo rybím masem tu člověk nenajde.
Nebyl by to totiž dobrý byznys. V Bronxu žijí lidé s nízkými příjmy. Většina z nich si nemůže dovolit utrácet v luxusních restauracích (spropitné nevyjímaje) nebo nakupovat čerstvé, ale drahé potraviny. Bronx rovněž nenabízí dostatečné množství parků tak jako třeba opticky rozlehlejší Brooklyn. Za slunečných víkendů tak lze sledovat, jak se například malý park u slavného baseballového stadionu New York Yankees zaplní rodinami, které si místo sportu dopřávají piknik. Na grilech tu smaží hamburgery, párky či slaninu.
V Bronxu se lidé tolik přejídají, že mají stále hlad
Experti nedávno přišli s novým pojmem: Paradox Bronxu. Je zde možné totiž najít nejvíce hladových lidí. Nejde přitom o vyhublé jedince, kteří nemají na stole jídlo. Naopak. Zde se lidé natolik přecpávají, že mají "stále hlad". "Hlad a obezita jsou dvě strany jedné mince: špatné výživy," říká k tomu Joel Berg, předseda organizace New York Coalition Against Hunger.
Doklad toho, jak se za poslední půlstoletí Amerika v oblasti výživy posunula, představuje statistika vládní organizace s názvem The National School Lunch Program, která dnes dotuje obědy 31 milionům dětí ve 100 tisících školách.
Program byl vytvořen za prezidenta Harryho Trumana v roce 1946, tedy těsně po konci 2. světové války. Jeho cílem bylo zajistit, aby americké děti měly dostatek jídla. Dnes se autoři programu zabývají tím, jak děti naučit jíst méně...
"Naše škola nás učí jíst zdravě a přiměřeně," říká v jedné chvíli Anny a poté dodá s nečekanou hloubavostí: "Když se naučíme jíst zdravě, budeme v životě aktivnější a tím i úspěšnější." Vegetariánské pondělky jsou projektem, který se má postupně rozšířit do všech veřejných škol v New Yorku. Autoři plánu doufají, že "zelené pondělky" změní špatný stravovací styl dětí a pomohou v boji proti obezitě.
Manhattan si přitom v celonárodním průměru, co se nadváhy týče, udržuje poměrně slušná čísla. Podle průzkumu pro list The New York Times a televizi CBC v této newyorské čtvrti nyní žije 42 procent lidí s nadváhou či obezitou, průměr Ameriky je přitom 60 procent. Děti přitom tuto statistiku nijak nevylepšují. Naopak, jedno ze tří dětí v Americe v současnosti trpí nadváhou anebo je obézní. Vedle stoupajících nákladů na zdravotní péči se obezita přímo dotýká i národní obrany.
Kampaň Obamové: podporujme stavbu chodníků
Armáda tak odmítá nejvíce uchazečů právě z důvodů nadváhy. Vyplývá to z nejnovější studie s názvem Mission Readiness, kterou vypracovalo 130 bývalých vysoce postavených armádních činitelů. Podle studie dnes jeden ze čtyř Američanů ve věku od 17 do 24 let nemůže být přijat do armády kvůli nadváze. Tato skupina v současnosti čítá asi 9 milionů lidí. Do čela boje proti dětské obezitě se proto postavil i Bílý dům.
První dáma Michelle Obamová přišla s kampaní Let’s Move, kterou s nejrůznějšími experty připravovala celý rok. Projekt obsahuje několik konkrétních iniciativ. Stát by například měl podpořit budování chodníků, po kterých by děti chodily do školy místo toho, aby čekaly na školní autobus.
V centrech měst i jeho okrajových částech by se mělo objevit více obchodů s čerstvou zeleninou a ovocem. Tři největší společnosti, Sodexo, Chartwells School Dining Services a Amark, které zásobují školy potravinami, slíbily Obamové, že během pěti let sníží objem cukru a tuku v jídlech, která nabízejí.
Více pohybu, obchody s čerstvou zeleninou či méně rychlého občerstvení jsou velkou výzvou především pro newyorskou čtvrť Bronx. Jestliže Manhattan je v porovnání s celonárodním průzkumem tou "štíhlejší" čtvrtí, Bronx ve statice vede. Lidí s nadváhou tu žije na 62 procent. Bronx má dnes pověst "americké hlavní čtvrti obezity". Vysvětlení je nasnadě. Stačí se jen projít ulicemi této bez přehánění zanedbané čtvrti New Yorku. Oblast ovládají řetězce rychlého občerstvení, které nabízejí levná, ale nezdravá jídla, většinou smažené kuřecí maso, hranolky, hamburgery či pizzy. Stylové restaurace či trhy s čerstvou zeleninou nebo rybím masem tu člověk nenajde.
Nebyl by to totiž dobrý byznys. V Bronxu žijí lidé s nízkými příjmy. Většina z nich si nemůže dovolit utrácet v luxusních restauracích (spropitné nevyjímaje) nebo nakupovat čerstvé, ale drahé potraviny. Bronx rovněž nenabízí dostatečné množství parků tak jako třeba opticky rozlehlejší Brooklyn. Za slunečných víkendů tak lze sledovat, jak se například malý park u slavného baseballového stadionu New York Yankees zaplní rodinami, které si místo sportu dopřávají piknik. Na grilech tu smaží hamburgery, párky či slaninu.
V Bronxu se lidé tolik přejídají, že mají stále hlad
Experti nedávno přišli s novým pojmem: Paradox Bronxu. Je zde možné totiž najít nejvíce hladových lidí. Nejde přitom o vyhublé jedince, kteří nemají na stole jídlo. Naopak. Zde se lidé natolik přecpávají, že mají "stále hlad". "Hlad a obezita jsou dvě strany jedné mince: špatné výživy," říká k tomu Joel Berg, předseda organizace New York Coalition Against Hunger.
Doklad toho, jak se za poslední půlstoletí Amerika v oblasti výživy posunula, představuje statistika vládní organizace s názvem The National School Lunch Program, která dnes dotuje obědy 31 milionům dětí ve 100 tisících školách.
Program byl vytvořen za prezidenta Harryho Trumana v roce 1946, tedy těsně po konci 2. světové války. Jeho cílem bylo zajistit, aby americké děti měly dostatek jídla. Dnes se autoři programu zabývají tím, jak děti naučit jíst méně...
