USA vyzbrojují možné nepřátele

Tedy státům, které mají v současnosti buď nestabilní vlády nebo velké problémy s (ne)dodržováním lidských práv. Ve studii k šestému výročí teroristických útoků z 11. září 2001 to uvádí nevládní institut Center for Defense Information (CDI).

Analytici z CDI porovnávali objem vojenské pomoci, která mířila do 25 států zapojených do „války proti teroru“, před a po 11. září. Zároveň zkoumali každoroční zprávy amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv v těchto zemích.

Porovnáním těchto dat dospěli ke zjištění, že USA dodaly za posledních pět let spojencům na Kavkaze, indickém subkontinentu, v Jihovýchodní Asii, na Blízkém východě, ve Střední Asii a Africe čtyřikrát víc zbraní než za stejné období před rokem 2001.

Přinejmenším v polovině z takto odměněných zemí se ve stejném období zhoršil stav lidských práv. Podle CDI se tak administrativa George W. Bushe vystavuje kritice, že přes deklarovanou podporu demokracie jsou pro ni důležitější úplně jiná kritéria - jmenovitě pomoc v Iráku a Afghánistánu.

CDI ilustruje rozporuplnost amerického přístupu na příkladu Ázerbájdžánu. Patnáct let byl na černé listině zemí, do nichž se nesměly americké zbraně vyvážet.

Bezprostředně po 11. září byl Ázerbájdžán z tohoto seznamu vyškrtnut a za následujících pět let dostal vojenskou pomoc v hodnotě přes 27 milionů a nakoupil americké zbraně za víc než 14 milionů dolarů. Ve stejné době se stav lidských práv v Ázerbájdžánu zhoršoval - poslední zpráva z roku 2006 uvádí, že se „vláda nadále dopouští množství excesů“.

Problematická je také americká vojenská pomoc Nepálu, kde vojsko střílelo do demonstrujících civilistů, Thajsku, kde proběhl vojenský převrat, Čadu, jehož armáda bojuje na súdánských hranicích a s vlastními vzbouřenci. Další z velkých příjemců americké vojenské pomoci - Etiopie - na přelomu loňského a letošního roku podnikla invazi do Somálska, při níž zahynulo mnoho civilistů. Největší obavy však panují ze zhoršující se situace v Pákistánu, jemuž USA dodaly stíhačky F-16 za několik miliard dolarů.

S rostoucím počtem dotazů z Kongresu a médií má podle CDI Bushova administrativa také tendenci některé kontrakty maskovat. Zejména vojenský výcvik tak prý probíhá pod záštitou Pentagonu, kde podléhá méně regulacím, než kdyby ho mělo zajistit a financovat ministerstvo zahraničí.

Podle vládních údajů, s nimiž CDI pracovalo, prodaly loni USA do zkoumaných 25 zemí zbraně za 3,9 miliardy dolarů. Jen o rok dříve to bylo jen 400 milionů. „Je tady patrný trend strmého růstu,“ komentovala zjištění spoluautorka zprávy Rachel Stohlová. CDI upozorňuje na to, že USA nemají šanci kontrolovat, kde po dodání jejich zbraně skončí. „Tak bezprecedentní míra vojenské pomoci je krátkozraká a potenciálně velmi nebezpečná. Prodávat zbraně výměnou za krátkodobé politické zisky podrývá dlouhodobé americké národně-bezpečnostní a strategické zájmy,“ dodává Stohlová.