Právě silné rozrušení je jednou z podmínek pro to, aby bylo usmrcení člověka považováno za zabití, a nikoli za vraždu. ČTK to řekl mluvčí Nejvyššího soud Petr Knötig.
"K tomu, aby se mohlo jednat o stav silného rozrušení pachatele trestného činu zabití, (...) musí být nějaký mimořádně intenzivní podnět, který by jej mohl vyvolat. Takovým podnětem pak zásadně není krádež majetku pachatele," stojí ve stanovisku.
Člověk, který je silně rozrušen reaguje jinak
Silné rozrušení pachatele v době činu může být vyvoláno například strachem, úlekem nebo zmatkem. Člověk v takovém stavu sice zůstává příčetný, ale přesto jedná a reaguje jinak než za normálních okolností.
"Nejedná se o pouhé silnější emoce, ale o emotivní prožitky vystupňované, které sice nutně neovlivňují příčetnost, ale vedou ke značnému zúžení vědomí pachatele a k oslabení jeho zábran," stojí ve stanovisku.
Čtěte také |
Typicky jde o pachatele násilných činů v situaci, kdy se báli o život svůj nebo svých blízkých. Jejich čin pak soudy mohou někdy hodnotit jako zabití, a nikoliv jako vraždu. Na okrádané či okradené se to však podle Nejvyššího soudu nevztahuje. Nynější stanovisko se ale netýká loupeží, při nichž útočník používá násilí či výhružky.
Nejvyšší soud vydává sjednocující stanoviska v okamžiku, kdy české soudy v obdobných případech nerozhodují jednotně. Podnětem k novému stanovisku byl případ Karla Bašty, jenž předloni v Ivančicích na Brněnsku použil zbraň proti skupince mladých lidí, z nichž někteří se vloupali do jeho sběrny surovin. Mladou ženu tehdy výstřel z brokovnice připravil o zrak.
Čtěte také |
Krajský soud v Brně nejprve Baštu potrestal za pokus o vraždu šesti roky vězení. Vrchní soud poté rozsudek překvalifikoval na pokus o zabití a muži uložil trest tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání obžaloby a případ do Olomouce vrátil k novému projednání. Při novém projednávání pak Bašta znovu odešel od vrchního soudu s šestiletým trestem za pokus o vraždu.
Trestní kolegium nyní ve sjednocujícím stanovisku dalo vyšší autoritu názoru, který při projednávání Baštova případu zaujal jeden ze tříčlenných senátů Nejvyššího soudu. Pokud nyní Bašta podá dovolání, je pravděpodobné, že neuspěje.
