"Návrh byl odmítnut pro nepříslušnost Ústavního soudu. V tomto typu řízení nelze vydávat předběžná opatření, která se vydávají jenom v řízení o ústavních stížnostech," uvedl Pospíšil. Podnět směřující proti zákonu o církevních restitucích není z právního hlediska ústavní stížnost, ale návrh. Soudci se ale dnes zavázali, že o celém zákonu rozhodnou co nejrychleji.
Církevní restituceSporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je 22. února podepsala s 16 církvemi a náboženskými společnostmi. Jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let 59 miliard korun navýšených o inflaci. |
Vláda jednala arogantně
"I když Ústavní soud odmítl náš návrh na předběžné opatření, tak řízení o stížnostech proti zákonu o narovnání s církvemi dále běží," řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj tak bude potřeba vyčkat meritorního rozhodnutí Ústavního soudu o církevních restitucích. "My jsme ten návrh na předběžné opatření podali jako reakci na arogantní postup vlády, která se rozhodla nevyčkat na výsledek řízení před Ústavním soudem a rozhodla se urychlit podpis smluv s jednotlivými církvemi," dodal.
Opoziční Věci veřejné nynější verdikt soudu respektují. Očekávají ale, že soud zodpovědně projedná návrh na zrušení zákona. Trvají na tom, že vláda měla s podpisem smluv počkat do rozhodnutí Ústavního soudu.
"Vláda riskuje obrovské hospodářské škody, když uzavřela smlouvy a soud by rozhodl o zrušení části nebo celého zákona," řekl novinářům čestný předseda VV Radek John. Také komunisté kritizují podpis smluv. "Soud odmítl návrh na předběžné opatření. Toto rozhodnutí ale nijak neospravedlňuje jednání vlády, která s takovým spěchem podepsala smlouvy, aniž by vyčkala na verdikt Ústavního soudu o samotné stížnosti na zákon," sdělil poslanec za KSČM Vladimír Koníček.
Návrhy na zrušení restitucí
Podpis smluv s církvemi byl v souladu se zákonem, komentovala rozhodnutí soudu místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. "Je potřeba naplnit schválený zákon a není možné vyrovnání vztahů mezi státem a církvemi po letech, kdy se neřešilo, ještě odkládat."
Místopředsedkyně ODS a šéfka Sněmovny Miroslava Němcová soudí, že už z nynějšího rozhodnutí soudu je možné vyvodit, že zákon neshledává protiprávním. Jak ale Ústavní soud nakonec rozhodne, si netroufla odhadnout.
Soud v minulých týdnech dostal postupně tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy VV skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části ČSSD. Druhý a třetí návrh soud formálně odmítl, bude se věcně zabývat prvním. Všichni stěžovatelé však budou účastníky řízení se všemi procesními právy a s možností uplatnit své argumenty.
Ústavní soud se zabýval i lednovou amnestií Václava Klause:Předběžné opatření, kterým měla být zpochybněna lednová amnestie Václava Klause, Ústavní soud odmítl. Verdikt však nebyl jednoznačný, proti se postavil předseda soudu Pavel Rychetský, i soudci Ivana Janů a Vojen Güttler. Amnestie platí, Ústavní soud se jí odmítl zabývat. Proti byl Rychetský |
Soudcem zpravodajem je Stanislav Balík. Už dříve avizoval, že církevní restituce bude řešit přednostně, v úterý to potvrdilo i plénum. Rozhodnutí by podle Ústavního soudu mohlo padnout v řádu měsíců, ale může ho oddálit senátní ústavní žaloba na prezidenta Václava Klause, kterou v úterý soudci obdrželi a která má ze zákona prioritu. "Nepochybně bude přednostně projednána ta žaloba, následně se okamžitě bude soud věnovat návrhu ve vztahu k restitučnímu zákonu," uvedl Pospíšil.
