Požadoval také zrušení pokuty 50 000 korun, kterou mu letos v únoru uložil sněmovní kontrolní výbor. Soud mu nevyhověl a podnět odmítl bez veřejného jednání.
Podle Ústavního soudu Dohnal ústavní stížnost podal předčasně. "Je zřejmé, že za daného procesního stavu nejsou vyčerpány všechny procesní prostředky, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje," uvedl soudce zpravodaj Pavel Holländer ve stručném usnesení. Ústavní soud připomněl například to, že se Dohnal odvolal proti rozhodnutí kontrolního výboru k Poslanecké sněmovně.
Spor se táhne více než rok
Dohnal je v poslední době pod stálým tlakem poslanců. Ve stížnosti žádal, aby Ústavní soud vydal nález, jímž by Poslanecké sněmovně i kontrolnímu výboru uložil povinnost zdržet se dalších zásahů v podobě pokut a pohrůžek.
Pokutu 50 000 korun uložil kontrolní výbor Dohnalovi podle zákona o státní kontrole z roku 1991. Dohnal ale tvrdí, že podle tohoto zákona poslanci danou pravomoc nemají. Pokutu nakonec prezident NKÚ přesto zaplatil.
Spor mezi poslanci a Dohnalem se táhne už více než rok od okamžiku, kdy kolegium úřadu upozornilo na údajné plýtvání penězi, kterého se prý prezident dopustil. Poslanci se po upozornění kolegia rozhodli hospodaření NKÚ zkontrolovat, Dohnal ale jejich kontrolu odmítá s tím, že pro ni neexistuje zákonný podklad.
Chyby v hospodaření
Kvůli chybám v hospodaření obvinila Dohnala už i policie. Konkrétně ho viní z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Škodu, která vznikla například užíváním dvou údajně luxusních služebních bytů či tří služebních vozů, policie vyčíslila na více než 900 000 korun. V případě odsouzení Dohnalovi hrozí trest šest měsíců až pět let vězení.
Dohnal tvrdí, že celá kauza včetně obvinění z trestného činu má politické pozadí. "Už ze samotného textu obvinění to na mě působí, že kauza je vrcholně politická a jediným smyslem je odstranit mého klienta z vedení NKÚ, protože řádně prováděl svoji práci," řekl nedávno Právu Dohnalův advokát Václav Vlk.
