Ústavní soud zrušil na návrh Zemana tu část zákona o státní službě, která umožňuje vedoucím sedmi ústředních orgánů státní správy oponovat vládě, pokud v nich bude chtít snížit počet pracovních míst, popřípadě náklady na mzdy zaměstnanců. Podle současného znění zákona by vláda potřebovala souhlas každého představitele z těchto sedmi ústředních státních orgánů. K těmto klíčovým institucím státu patří například antimonopolní úřad nebo Český energetický úřad.
Služební zákonSlužební zákon začal platit po letech příprav a sporů od letošního ledna. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů. Do služebního poměru přešlo nedávno 68 000 státních zaměstnanců. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty. |
„Rozhodování o klíčových otázkách fungování státní služby, jakými jsou počet služebních míst a objem prostředků na platy, nelze zákonem vyjmout z odpovědnosti vlády tím, že její rozhodnutí učiní závislým na souhlasu vedoucího správního úřadu,“ uvedla při odůvodnění nálezu místopředsedkyně Ústavního soudu Milada Tomková. Zdůraznila, že za řádný chod státní správy a nyní i státní služby nese odpovědnost vláda vůči Poslanecké sněmovně, ale ne ve vztahu k vedoucím několika ústředních státních orgánů. Této ústavní odpovědnosti nemůže vládu zbavit ani zákon schválený zákonodárci, i kdyby s ním vláda souhlasila.
Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části zákona je platné okamžikem vyhlášení jeho nálezu ve věci, tedy už od čtvrtka.
Očekávaný verdikt
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přivítal dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl stížnost prezidenta Miloše Zemana proti služebnímu zákonu. Je podle něj logické a odpovědné, uvedl na svém twitterovém účtu. Prezident podal rozsáhlou stížnost, Ústavní soud mu vyhověl pouze v jediném z jeho návrhů a vypustil z normy jednu větu. „Vítám dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, je logické a odpovědné. Důležitá reforma, která zajistí nestrannost a větší kvalitu státní správy, může pokračovat,“ uvedl Sobotka.
Předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek se omezil na konstatování, že rozhodnutí Ústavního soudu je pro politiky závazné.
Člen ústavně-právního výboru za TOP 09 a Starosty Martin Plíšek takový verdikt Ústavního soudu očekával a souhlasí s ním. „Byl to zcela zbytečný podnět prezidenta republiky, který zdržel Ústavní soud od rozhodování o důležitějších podáních, například občanů, kteří se přes všechny stupně soudů nedomohli svých práv. Prezident republiky by měl příště lépe zvažovat, v jakých věcech se bude na Ústavní soud obracet,“ sdělil ČTK Plíšek.
Zemanův návrh
Návrh na zrušení zákona nebo jeho částí podal prezident loni v listopadu. Zemanův návrh má šest stran textu, takže je oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, relativně stručný. V úvodu se věnuje schvalovací proceduře. Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil zcela nový návrh zákona o státní službě.
