Většina výsadeb na veřejných prostranstvích byla založena buď na přelomu 19. a 20. století (uliční stromořadí, parky), nebo zároveň se sídlišti. Některé výsadby byly sice navrženy zahradním architektem, ale nebyly udržovány podle žádného plánu péče, jiné výsadby byly prováděny v tzv. akcích Z, bez koncepce a zohlednění prostorových parametrů a růstových podmínek dřevin. Léta nebyl tento problém koncepčně řešen a došlo pouze na jednotlivosti - většinou podle požadavků občanů.
Tuto, již dále neudržitelnou situaci, se město Ústí nad Labem rozhodlo změnit a jako první krok schválilo zpracování pasportu zeleně. Jedná se o dokument, který by měl být základem pro koncepční a racionální údržbu zeleně. Nastal ale problém, jaký způsob zpracování pasportu zvolit. Většina měst si jej nechala zpracovat dodavatelsky. Z jejich zkušeností víme, že zajistit úroveň kvality zpracování tak, aby přesně odpovídal požadavkům města, je problematické, dále ekonomicky náročné a pokud nejsou data pravidelně a plně aktualizována, stává se časem z pasportu zeleně sice krásný, ale neupotřebitelný dokument.
Město se po zvážení všech pro a proti tedy rozhodlo jít jinou cestou. Zřídilo místo dendroložky. Po jejím téměř ročním fungování lze říci, že toto řešení se ukázalo jako správné a efektivní.
Dendroložka má v první řadě za úkol zpracovat pasport zeleně. Jeho zpracování pro tak velké město, jakým Ústí nad Labem je, bude trvat několik let, a proto bylo rozděleno na několik etap podle důležitosti jednotlivých prvků zeleně. V tuto chvíli již je zpasportizována a zinventarizována první část, kterou jsou aleje a uliční stromořadí. Zároveň byla zpracována koncepce péče o ně. Velkou výhodou je, že z pasportu se tak stává živý dokument, se kterým mohou jednotliví správci pracovat již v počáteční fázi, a tak již před dokončením pasportizace mohly být řešeny nejproblematičtější úseky a provedeny stabilizační zásahy, případně naplánována rekonstrukce některých uličních stromořadí.
Městský dendrolog zároveň v případě nutnosti posuzuje zdravotní stav dřevin i mimo pořadí pasportizace, navrhuje jejich ošetření a stabilizační zásahy. Město tak již ušetřilo nemalé prostředky vynaložené v minulosti na dendrologické posudky a návrhy ošetření. Pro další možnosti posouzení zdravotního stavu esteticky a biologicky hodnotných stromů jsou v rozpočtu schváleny i prostředky na nákupu ultrazvukového detektoru trhlin a dutin.
V rámci své činnosti také shromažďuje a vyhodnocuje podněty od občanů týkajících se péče o stromy, s jednotlivými správci a udržovateli městské zeleně pak konzultuje možnosti řešení a lepší péče o dřeviny, vyhledává a navrhuje vhodné prostory pro náhradní výsadby, účastní se jednání s občany a je tady i jakýmsi poradním orgánem nejen pro správce zeleně, ale i pro občany města Ústí nad Labem.
Lze tedy říci, že rozhodnutí města o zřízení funkce městského dendrologa bylo správné. A i když nás čeká ještě dlouhá cesta k zlepšení péče o dřeviny v našem městě, již v tuto chvíli jsou vidět první výsledky.
VĚRA NECHYBOVÁ, primátorka Ústí nad Labem, nezařazená
