Československá ani česká armáda od té doby sice dálniční úseky projektované jako záložní letiště nevyužila, vzdát se jich ale rozhodně nehodlá. „Pro případ mimořádných událostí s nimi ve svých plánech počítáme,“ potvrzuje Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany. S odkazem na vojenské tajemství nechce říct podrobnosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
Utajované záměry se týkají dvou míst v Česku – zmiňovaného úseku dálnice D1 a části tahu R46 u vyškovského letiště. Tam letadla na rozdíl od Měřína nikdy nepřistávala.
archivní snímek
archivní snímek
Takové nároky dělají vrásky Ředitelství silnic a dálnic, které se právě připravuje na dlouhou rekonstrukci nejdůležitější české silnice. I když včera ministerstvo dopravy na otázky oficiálně nezareagovalo, podle jeho vysoce postaveného úředníka se musí s armádou při projektování počítat. „Ale takových připomínek z různých stran a jednání nyní v souvislosti s opravou dálnice řešíme hodně,“ dodává.
Lidová armáda myslela na vše
|
Obraně jde hlavně o to, aby se při stavbě nezmenšily její pozemky. „Zabezpečujeme ochranná pásma tak, aby nedošlo ke snížení kapacity letištních ploch,“ popisuje mluvčí Pejšek. Zároveň prý v této chvíli vojsko o tvorbě dalších podobných záložních letišť neuvažuje.
Gripeny jsou pro dálnice stavěny
Překvapivé je, že čeští piloti v moderní historii dálniční přistávací ranveje ještě nevyužili, říkají někteří odborníci. „Protože gripeny jsou k tomu stavěny, při jejich vývoji to byl dokonce jeden z požadavků, ve Švédsku je to navíc běžné,“ vysvětlil letecký publicista Michal Zdobinský. I přesto, že od posledního využití dálnice vojenským letectvem uplynulo už 26 let, jde prý o důležitou součást vojenské strategie. „V extrémních situacích, třeba v případě konfliktu nad Evropou, dálniční ranveje smysl mají,“ pokračuje Zdobinský.
Utajované záměry se týkají dvou míst v Česku – zmiňovaného úseku dálnice D1 a části tahu R46 u vyškovského letiště. Tam letadla na rozdíl od Měřína nikdy nepřistávala.
Na druhou stranu je ale třeba připomenout, že to, aby se z několik set metrů dlouhého rovného úseku stalo provozuschopné letiště, vyžaduje velké a náročné přípravy. Na místo by armáda nejdříve musela přivézt veškerou podporu. Cisterny s palivem či elektrocentrály a postavit i směrová světla podél improvizované dráhy. Až pak by se tu dalo bezpečně přistát.
Podívejte se, jak přistávala vojenská letadla na dálnici v Německu
S podobně rozsáhlými manévry mají zkušenosti Němci. S projektem „letištní silnice“ se tu začalo už za druhé světové války, kdy spojenci ve velkém útočili na základny luftwaffe. Největší rozmach přišel v 80. letech, na německých dálnicích tehdy cvičila přistání většina armád západního bloku. Kromě stíhaček tam trénovala i velká dopravní letadla.
