Sir Tom StoppardNarodil se jako Tomáš Sträussler roku 1937 ve Zlíně do asimilované židovské rodiny. Těsně před nacistickou okupací rodina uprchla do Singapuru, po napadení Singapuru Japonskem se Tomáš s matkou a starším bratrem přesunuli do Indie. Roku 1945 se matka provdala za britského důstojníka Kennetha Stopparda a rodina se přestěhovala do Anglie. Školu opustil Tom Stoppard už v 17 letech a živil se jako novinář. Jako dramatik se etabloval roku 1967 hrou Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Ke své rodné zemi nacházel cestu zpět aktivitami pro Amnesty International v období Charty 77, a také díky sympatiím k dramatice Václava Havla. Aktovku Krhútův Macbeth z roku 1979 věnoval Pavlu Kohoutovi a inspiroval se v ní bytovým divadlem Vlasty Chramostové. Jeho zatím poslední velká hra Rock'n'roll z roku 2006 pojednává o Československu mezi lety 1968-1990. |
Hra, na níž Tom Stoppard nyní pracuje, už podle něj patrně bude poslední.
"Možná už napíšu jen jednu hru a nechám toho, protože jsem velmi pomalý," řekl novinářům v pařížské filmové knihovně Forum des Images. "Je mi 75, brzy 76... moje mozkové buňky umírají po bilionech," dodal Stoppard.
"Myslím, že ještě nejsem mrtvý..."
Stoppard krom své uznávané divadelní práce napsal řadu scénářů i pro televizi, rozhlas a film. Společně s Markem Normanem získal Oscara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare.
Mezi jeho poslední práce patří i scénář k nové verzi Anny Kareniny v režii Joa Wrighta s Keirou Knightleyovou v hlavní roli. Sám prý ale čím dál tím víc zvažuje, zda dál psát pro divadlo, byť ho k tomu pohání vědomí vzdoru vůči vlastní smrtelnosti.
"Když mi bylo dvacet, tak pomyšlení na to, že bych někde měl hru, bylo nad moje sny. Nakonec jich mám docela dost, ale nikdy jsem nepřestal mít pocit, že tohle je věc, kterou bych měl dělat a chtěl dělat. Nemyslím si, že bych upadl v nemilost, kdybych přestal a začal číst a možná dělat adaptace, ale ... myslím, že ještě nejsem mrtvý!" dodal.
