"Doporučení by měla být respektována, leč nejsou tu žádné zásadní sankční mechanismy," komentovala stanovisko výboru Šimůnková s tím, že česká strana by se k doporučením měla vyjádřit do roka.
NÁZOR: |
Sama Šimůnková s odstraněním vepřína souhlasí, zneucťuje prý památku pietního místa a při vzpomínkových akcích nepříjemně zapáchá. Zmocněnkyně ale upozornila, že nemá mandát o tomto rozhodnout, vyjádřit se musí nová vláda. "Vzhledem k tomu, že příští týden ve čtvrtek se v Letech bude konat další vzpomínková akce, ráda bych tuto otázku prodiskutovala se současným premiérem," dodala Šimůnková.
O táboře:Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. |
"Pozůstalí po obětech nacismu z řad Romů tento krok (OSN) velmi vítají," řekl předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. "Je to pro nás opravdu radostná zpráva," uvedl. Podle něho by měla vláda na výzvu OSN okamžitě zareagovat.
Napětí mezi Romy a českou vládou kolem tohoto objektu trvá již téměř 20 let. Evropský parlament vyzval v letech 2005 a 2008 české úřady, aby sporný vepřín přemístily.
Expremiér Petr Nečas navštívil místo bývalého pracovního tábora loni v červenci. Při vzpomínkové akci k uctění obětí romského holokaustu řekl, že vláda nemá peníze na to, aby vepřín odkoupila. "Nebudu lhát a lakovat situaci na růžovo. V současnosti nemáme v rozpočtu na takovou záležitost prostředky," vysvětlil Nečas. ČTĚTE VÍCE
Výbor OSN pro lidská práva je skupinou nezávislých expertů, kteří monitorují zavádění principů Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech (ICCPR) v členských státech OSN. Tyto státy mají povinnost zasílat pravidelné zprávy o této problematice výboru, zpravidla jednou za čtyři roky. Výbor prozkoumá každou zprávu a vyslovuje se k ní. Výbor se schází v Ženevě nebo v New Yorku zpravidla třikrát ročně.
Lidskoprávními otázkami se zabývá také Rada OSN pro lidská práva. Ta je mezivládní orgán OSN, který sestává ze 47 států zodpovědných za propagaci a ochranu lidských práv ve světě. Vyslovuje se k situacím porušování lidských práv a vydává doporučení. Má pravomoc projednávat všechny otázky související s porušováním lidských práv ve světě. Schází se v úřadu OSN v Ženevě. Členské státy rady jsou voleny Valným shromážděním OSN.
Rada OSN pro lidská práva v Ženevě loni v říjnu hodnotila lidská práva v ČR, přičemž kritickým komentářům vévodila romská otázka, včetně vzdělávání romských dětí. Členové rady ale ocenili úsilí v oblasti integrace Romů i další kroky na poli lidských práv.
FAKTA O LETECH:- Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety. - Od srpna 1940 sloužil jako pracovní tábor, od roku 1942 byl sběrným táborem a od srpna 1942 se stal cikánským táborem. Jeho oplocená část měla rozlohu 66 arů, ke které patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy. - Ředitelem (velitelem) tábora byl kapitán četnictva Josef Janovský. - V období 1942-43 byl tábor vězením pro "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku". V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka. - V roce 1973 byl na místě, kde býval za druhé světové války tábor pro Romy, postaven velkokapacitní vepřín. - O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora. - V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za "přiměřenou náhradu", což jsou dle odhadů stovky milionů korun. - Od té doby se problém neustále odsouval, byť se k němu vlády i její úředníci často vyjadřovali: k řešení problému se hlásily například vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování důstojného pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci kolem vepřína jednali vládní zmocněnci pro lidská práva. - V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína v Letech. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu," s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale "pro ty, kteří odmítli pracovat". Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. - V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se loni vyjádřil i premiér Petr Nečas (ODS). - V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. - Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice. |
