Reakce kritiků jsou smíšené. Zatímco The Guardian dal představení tři hvězdičky z pěti a postrádá formální disciplínu dřívějších Havlových her, kritik The Daily Telegraph píše o „velkém zklamání“.
Havel se přijde podívat na londýnské představení své hry v pátek. V Londýně bude také v sobotu diskutovat o své knize Stručně, prosím. „Je to překypující sarkastická fraška o problémech spojených s odchodem z funkce. Ale je to také trochu nafouklé monstrum, které ve mně vyvolalo touhu po formální disciplíně dřívějších Havlových her,“ napsal kritik listu The Guardian. „Havel říká spoustu chytrých věcí o ponižování při ztrátě moci,“ píše list.
Fantasmagorické šarády
„Havel také ventiluje svou rozmrzelost ze svého prezidentského nástupce Václava Klause, který je tu jen lehce maskován jako mesiášský stoupenec volného trhu, který chce nahradit ztrátový višňový sad vulgárním obchodním střediskem. A Havel si po právu dělá legraci z rostoucího kmene politických poradců, kteří často mají větší moc než zvolení zástupci.“
„Nakonec však toho dal do hrnce příliš: řadu nerozvinutých postav, fantasmagorické šarády a dokonce vlastní nahraný hlas ironicky komentující hru. Havlovy rané hry byly vystavěná absurdní podobenství se společenským posláním. Tato hra je tak horečně všeobsažná, že někdy ztrácíme ze zřetele její temnější záměr,“ píše The Guardian. Člověk také musí obdivovat Havlovu poctivost, s jakou přiznává bolest a prázdnotu následující po odchodu z úřadu, napsal kritik listu. A vyjádřil přání, aby „Havel poté, co nemohl 20 let napsat hru, si to býval nevykompenzoval tím, že jich do jednoho večera nacpe nejméně pět“.
„Přál bych si, abych mohl říci, že hra byla triumfem, protože Havel je jedním z velikánů nynější doby a přes všechny pocty neztratil svůj škodolibý smysl pro humor,“ napsal kritik deníku The Daily Telegraph. „Ale Havel nazval jednu ze svých nejvlivnějších knih Život v pravdě a mám-li se držet této obdivuhodné filozofie, musím říci, že Odcházení pro mě bylo velkým zklamáním.“
Bylo to zklamání
V souvislosti s tím, že nová vláda chce v jeho hře udělat z višňového sadu obchodní středisko s kasinem a erotickým klubem, připomněl, že za „Havlovy vlády se z Prahy stala jedna z nejoblíbenějších destinací pro divoké pánské večírky“. Svoboda má svou cenu, dodal kritik.
„Havel píše v zastaralé tradici absurdního divadla, kterým začal svou kariéru, a nedosahuje žádného emotivního dopadu přes velké výpůjčky z Krále Leara a Višňového sadu v závěrečných scénách,“ myslí si kritik. „Občas vtipy fungují, zejména nahrané komentáře ke hře, jež Havel pronáší anglicky s rozkošným přízvukem.“
Obě kritiky se rozcházejí v názoru na herecké výkony. Zatímco The Daily Telegraph je považuje za příliš rozmáchlé a za hlavní chybu celé inscenace, The Guardian oceňuje „obdivuhodné výkony“ hlavních představitelů.
List Financial Times napsal, že divadlu Orange Tree se podařila velká věc, když získalo nejnovější Havlovu hru. Týdeník The New Statesman ještě před premiérou napsal, že všechny hlavní postavy jsou „upovídané, obtížené nafouklým sebevědomím, pýchou, marnivostí - ale Havel k tomu přistupuje zlehka - je to komedie tíhnoucí prostřednictvím frašky k tragédii“.
„Ale Odcházení jen málo odráží skutečné problémy obklopující Havlovo prezidentství a jeho domácí popularitu. Hra se také vyhýbá nápadnému rozporu mezi jeho pohledem na svět, který odhalují jeho dopisy z vězení, a mezinárodní politikou, jakou dělal v úřadě,“ napsal The New Statesman.
The Times věnovaly hře dva velké články - rozhovor s režisérem londýnského představení Samem Waltersem a ještě před premiérou dlouhý materiál věnovaný Havlovi, zahrnující rozhovor s exprezidentem.
Havel se přijde podívat na londýnské představení své hry v pátek. V Londýně bude také v sobotu diskutovat o své knize Stručně, prosím. „Je to překypující sarkastická fraška o problémech spojených s odchodem z funkce. Ale je to také trochu nafouklé monstrum, které ve mně vyvolalo touhu po formální disciplíně dřívějších Havlových her,“ napsal kritik listu The Guardian. „Havel říká spoustu chytrých věcí o ponižování při ztrátě moci,“ píše list.
Fantasmagorické šarády
„Havel také ventiluje svou rozmrzelost ze svého prezidentského nástupce Václava Klause, který je tu jen lehce maskován jako mesiášský stoupenec volného trhu, který chce nahradit ztrátový višňový sad vulgárním obchodním střediskem. A Havel si po právu dělá legraci z rostoucího kmene politických poradců, kteří často mají větší moc než zvolení zástupci.“
„Nakonec však toho dal do hrnce příliš: řadu nerozvinutých postav, fantasmagorické šarády a dokonce vlastní nahraný hlas ironicky komentující hru. Havlovy rané hry byly vystavěná absurdní podobenství se společenským posláním. Tato hra je tak horečně všeobsažná, že někdy ztrácíme ze zřetele její temnější záměr,“ píše The Guardian. Člověk také musí obdivovat Havlovu poctivost, s jakou přiznává bolest a prázdnotu následující po odchodu z úřadu, napsal kritik listu. A vyjádřil přání, aby „Havel poté, co nemohl 20 let napsat hru, si to býval nevykompenzoval tím, že jich do jednoho večera nacpe nejméně pět“.
„Přál bych si, abych mohl říci, že hra byla triumfem, protože Havel je jedním z velikánů nynější doby a přes všechny pocty neztratil svůj škodolibý smysl pro humor,“ napsal kritik deníku The Daily Telegraph. „Ale Havel nazval jednu ze svých nejvlivnějších knih Život v pravdě a mám-li se držet této obdivuhodné filozofie, musím říci, že Odcházení pro mě bylo velkým zklamáním.“
Bylo to zklamání
V souvislosti s tím, že nová vláda chce v jeho hře udělat z višňového sadu obchodní středisko s kasinem a erotickým klubem, připomněl, že za „Havlovy vlády se z Prahy stala jedna z nejoblíbenějších destinací pro divoké pánské večírky“. Svoboda má svou cenu, dodal kritik.
„Havel píše v zastaralé tradici absurdního divadla, kterým začal svou kariéru, a nedosahuje žádného emotivního dopadu přes velké výpůjčky z Krále Leara a Višňového sadu v závěrečných scénách,“ myslí si kritik. „Občas vtipy fungují, zejména nahrané komentáře ke hře, jež Havel pronáší anglicky s rozkošným přízvukem.“
Obě kritiky se rozcházejí v názoru na herecké výkony. Zatímco The Daily Telegraph je považuje za příliš rozmáchlé a za hlavní chybu celé inscenace, The Guardian oceňuje „obdivuhodné výkony“ hlavních představitelů.
List Financial Times napsal, že divadlu Orange Tree se podařila velká věc, když získalo nejnovější Havlovu hru. Týdeník The New Statesman ještě před premiérou napsal, že všechny hlavní postavy jsou „upovídané, obtížené nafouklým sebevědomím, pýchou, marnivostí - ale Havel k tomu přistupuje zlehka - je to komedie tíhnoucí prostřednictvím frašky k tragédii“.
„Ale Odcházení jen málo odráží skutečné problémy obklopující Havlovo prezidentství a jeho domácí popularitu. Hra se také vyhýbá nápadnému rozporu mezi jeho pohledem na svět, který odhalují jeho dopisy z vězení, a mezinárodní politikou, jakou dělal v úřadě,“ napsal The New Statesman.
The Times věnovaly hře dva velké články - rozhovor s režisérem londýnského představení Samem Waltersem a ještě před premiérou dlouhý materiál věnovaný Havlovi, zahrnující rozhovor s exprezidentem.
