Volební místnosti se otevřely v 8:00 místního času (7:00 SELČ), uzavřou se po 12 hodinách ve 20:00 místního času (19:00 SELČ). O místa ve 110členné dolní komoře parlamentu se letos uchází 263 kandidátů, 70 z nich jsou příslušníci opozice.
Mezinárodní volební pozorovatelé za celou dobu zatím čtrnáctileté Lukašenkovy vlády neuznali platnost žádných z konaných voleb. O výsledku totiž až dosud nerozhodoval počet odevzdaných hlasů, ale verdikt předsedy volební komise, který byl podřízen vládě.
Zástupci opozice, kteří se nakonec rozhodli dnešní volby nebojkotovat, ale v nezfalšované výsledky příliš nevěří. "Někteří opoziční kandidáti budou zvoleni, což se bude evropskému společenství prezentovat jako obrovský pokrok. Budou ale ti kandidáti, kteří budou moci po vůli," komentoval situaci přední zástupce běloruské opozice Aljaksandr Kozulin, který byl v roce 2006 Lukašenkovým protikandidátem v prezidentských volbách.
"Samozřejmě, ústřední volební komise a úředníci ve volebních místnostech jsou vstřícnější, netouží po žádné konfrontaci... Ale to je všechno umělá záležitost, základní problém se tím nijak nemění," sdělil Kozulin po odevzdání svého volebního lístku novinářům.
Podle agentury Reuters hlasování probíhá v atmosféře, která připomíná nucený volební optimismus v době voleb za éry Sovětského svazu. Ve volebních místnostech vyhrává povzbuzující hudba, úředníci lidem nabízejí občerstvení.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i krátce před současným hlasováním upozornila, že voliči se během volební kampaně nedozvěděli zásadní informace o hlavních tématech voleb ani o kandidátech a že se předvolební klání odehrává "v atmosféře přísných kontrol". Na průběh voleb budou dohlížet stovky pozorovatelů této organizace, ti ale nemají jisté, že budou vpuštěni přímo do volebních místností.
Desetimilionové Bělorusko úzce spolupracuje především s Moskvou, protože kvůli osobě prezidenta Lukašenka, kterého Západ označuje za posledního evropského diktátora, se dostalo do částečné mezinárodní izolace.
Kdyby se do parlamentu dostala část opozice, mohl by Lukašenkův režim tlačit na zrušení sankcí EU a postupné otevření evropského trhu. Zároveň by však riskoval, že se oslabí jeho moc, protože Bělorusové by mohli po dlouhé době slyšet na veřejnosti konečně i jiný hlas než jen ten oficiální.
Mezinárodní volební pozorovatelé za celou dobu zatím čtrnáctileté Lukašenkovy vlády neuznali platnost žádných z konaných voleb. O výsledku totiž až dosud nerozhodoval počet odevzdaných hlasů, ale verdikt předsedy volební komise, který byl podřízen vládě.
Zástupci opozice, kteří se nakonec rozhodli dnešní volby nebojkotovat, ale v nezfalšované výsledky příliš nevěří. "Někteří opoziční kandidáti budou zvoleni, což se bude evropskému společenství prezentovat jako obrovský pokrok. Budou ale ti kandidáti, kteří budou moci po vůli," komentoval situaci přední zástupce běloruské opozice Aljaksandr Kozulin, který byl v roce 2006 Lukašenkovým protikandidátem v prezidentských volbách.
"Samozřejmě, ústřední volební komise a úředníci ve volebních místnostech jsou vstřícnější, netouží po žádné konfrontaci... Ale to je všechno umělá záležitost, základní problém se tím nijak nemění," sdělil Kozulin po odevzdání svého volebního lístku novinářům.
Podle agentury Reuters hlasování probíhá v atmosféře, která připomíná nucený volební optimismus v době voleb za éry Sovětského svazu. Ve volebních místnostech vyhrává povzbuzující hudba, úředníci lidem nabízejí občerstvení.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i krátce před současným hlasováním upozornila, že voliči se během volební kampaně nedozvěděli zásadní informace o hlavních tématech voleb ani o kandidátech a že se předvolební klání odehrává "v atmosféře přísných kontrol". Na průběh voleb budou dohlížet stovky pozorovatelů této organizace, ti ale nemají jisté, že budou vpuštěni přímo do volebních místností.
Desetimilionové Bělorusko úzce spolupracuje především s Moskvou, protože kvůli osobě prezidenta Lukašenka, kterého Západ označuje za posledního evropského diktátora, se dostalo do částečné mezinárodní izolace.
Kdyby se do parlamentu dostala část opozice, mohl by Lukašenkův režim tlačit na zrušení sankcí EU a postupné otevření evropského trhu. Zároveň by však riskoval, že se oslabí jeho moc, protože Bělorusové by mohli po dlouhé době slyšet na veřejnosti konečně i jiný hlas než jen ten oficiální.
