Demonstranti přijeli z celého Německa i jiných zemí a po poledni se vydali od hlavního nádraží ulicemi metropole k Braniborské bráně, kde z pódia promlouvali zástupci ekologických organizací, odborových svazů i politických stran. Podle organizátorů se manifestace zúčastnilo na 50.000, policie odhaduje účast na necelých 40.000.
Uzavřeny pro dopravu byly části frekventovaných tepen Berlína, včetně části nákupní třídy Friedrichstrasse, bulváru Pod Lipami a třídy 17. června mezi Braniborskou bránou a Vítězným sloupem.
Protestující tři týdny před volbami do Spolkového sněmu varovali před záměrem německých konzervativců (CDU/CSU) a dosud opozičních liberálů (FDP) prodloužit životnost některých jaderných elektráren. Konzervativci a liberálové chtějí přehodnotit devět let staré dohody bývalé rudo-zelené vlády sociálnědemokratického (SPD) kancléře Gerharda Schrödera s energetickými společnostmi o ukončení provozu jaderných elektráren v zemi do roku 2021.
Dnešní demonstrace se zúčastnili i čelní politikové německých zelených Claudia Rothová a Jürgen Trittin, za SPD přišel demonstranty pozdravit například ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. "Přestaňte konečně být prodlouženou rukou atomového průmyslu," vzkázal konzervativním kolegům ve vládě.
Už kolem poledne se sjelo rovněž k Braniborské bráně v centru města přes 300 traktorů oblepenými transparenty. Některé vlečky plnily úlohu alegorických vozů. Na jedné se povalovaly žluté sudy se znaky jaderného nebezpečí, mezi nimi byly postavy s prasečími hlavami oděné v oblecích.
Transparent pod nimi ve zjevné narážce na politiky tvrdil, že "koryto zůstává, prasata se střídají." Traktory do Berlína přivezli zemědělci ze severní spolkové země Dolní Sasko. Na jejím území leží obec Gorleben, u níž by mohlo vedle dosavadních dvou meziskladů jaderného odpadu vzniknout centrální trvalé úložiště. Tamní obyvatelé si to ale nepřejí a místo pro trvalé uložení jaderného odpadu dosud nebylo definitivně určeno.
Německo má 12 jaderných elektráren se 17 reaktory, což je čtvrtý nejvyšší počet v Evropě po Francii, Rusku a Velké Británii. Energie ze štěpení jádra kryje zhruba čtvrtinu německé spotřeby elektřiny.
Elektrárny se však potýkají i s poruchami a některé reaktory jsou nyní kvůli opravám nebo kontrolám odstaveny. Sedm z nich by mělo být vyřazeno z provozu během nadcházejícího volebního období. Německo se mezitím snaží zvyšovat podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Podle dnes zveřejněného průzkumu, který si u společnosti TNS-Emnid zadala ekologická organizace Greenpeace, podporuje dodržení dohodnutého termínu zastavení jaderných elektráren 59 procent Němců. Dokonce i mezi voliči CDU/CSU a FDP je to polovina.
