Podle dosavadního premiéra Gordona Browna volební výsledek jeho labouristům nevzal právo vládnout, šéf konzervativců David
Brown chce zkusit sestavit koaliční vláduBritský labouristický premiér Gordon Brown naznačil, že i přes porážku se pokusí sestavit koaliční vládu. Brown ve svém domovském okrsku ve Skotsku prohlásil, že Británie potřebuje "silnou, stabilní a zásadovou vládu". Premiér také zdůraznil potřebu volební reformy. Tento požadavek je jedním z pilířů politiky liberálů, jimž tím podle všeobecného mínění Brown dal najevo své koaliční úmysly. |
Po sečtení hlasů ve všech 650 okrscích získali konzervativci 305 poslaneckých míst a oproti minulým volbám si tak polepšili o 97 mandátů. Labouristé mají 258 mandátů.
Liberálové, před volbami považovaní za rovnocenné volební soupeře dvou velkých stran, získali zatím jen 57 mandátů. Zbytek připadá na menší strany, v jednom okrsku se volby uskuteční kvůli úmrtí kandidáta koncem května.
Odhady sestavené na základě průzkumů u volebních místností dávaly konzervativcům 305, labouristům 255 a liberálním demokratům 61 mandátů.
Konzervativci vnímají volební výsledky jako výraz touhy voličů po změně.
"Naše země chce změnu a změna vyžaduje nové vedení," prohlásil už po sečtení čtvrtiny hlasů Cameron, kterého agentura AP označila za pravděpodobného šéfa budoucí menšinové vlády. Brown krátce před Cameronovým projevem slíbil Británii "pevnou, stabilní a zásadovou vládu", kterou má zřejmě v úmyslu sestavit v koalici s liberály. I s ohledem na ně se zavázal ke změně britského volebního systému, po níž liberálové silně volají.
Mezi prvními poblahopřál Cameronovi kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger. "Je to skvělý den pro konzervativce," napsal bývalý herec prostřednictvím sociální sítě Twitter.
Volební výsledek liberálů ale možná Brownovy plány zmaří. Oproti minulým volbám si dokonce pohoršili, přestože při předvolebních průzkumech zdatně sekundovali toryům i labouristům. Součet hlasů odevzdaných liberálům a labouristům nejspíš k parlamentní většině stačit nebude.
Zatímco volební výsledek přinesl konzervativcům uspokojení, průběh hlasování vyvolal jejich kritiku. Volby v mnoha městech doprovázel chaos, který podle šéfky volební komise Jenny Watsonové nedovolil stovkám lidí volit. VÍCE ZDE V Sheffieldu muselo asi 200 lidí od volebních místností odejít, aniž by odvolili. Podobné případy jsou podle policie hlášeny z Londýna, Birminghamu a Manchesteru. Na několika místech uspořádali nespokojení voliči demonstrace v sedě, jinde bránili odvozu volebních uren. V Hackney na severovýchodě Londýna byla policie přivolána k incidentu, při němž padesátka rozhořčených voličů odmítala opustit budovu, kde se neúspěšně domáhali práva hlasovat.
Co bude dál?Britští opoziční konzervativci získali ve volbách nejvíc poslanců, ale nepodařilo se jim dosáhnout většiny. Budou muset sestavit menšinovou či koaliční vládu. Tím by ovšem padly naděje labouristů na setrvání u moci. Za nejpravděpodobnější scénář agentura AP označuje menšinovou vládu v čele s šéfem konzervativců Davidem Cameronem. Cestu k vládnímu přežití vidí analytici v dočasných spojenectvích konzervativců s menšími stranami, například irskými nebo skotskými nacionalisty. |
Policie v Belfastu oznámila, že před jedním ze středisek pro sčítání odevzdaných hlasů v severoirském městě Derry zneškodnila bombu. Nálož byla uložená v zaparkovaném automobilu. Policie musela při operaci vyklidit centrum města a evakuovat několik okolních budov.
První odhady povolebních scénářů favorizují Camerona jako šéfa menšinové vlády. "Cameron téměř jistě sestaví menšinovou vládu. Dá dohromady politický program, projeví politickou zdatnost, a pak vypíše nové volby, buď letos na podzim nebo příští rok na jaře," soudí podle agentury AP profesor politických věd na univerzitě v Bristolu Mark Wickham-Jones.
Cameron může jako šéf menšinové vlády uzavírat příležitostná spojenectví pro klíčová hlasování a využívat faktu, že některé menší strany nebudou mít zájem spojovat se s labouristy, kteří se ve volbách zdiskreditovali, píše AP. Cestu k vládnímu přežití americká agentura vidí v dočasných spojenectvích konzervativců s menšími stranami, například irskými nebo skotskými nacionalisty.
Konzervativní strana vyhrála volby po 13 letech- V současnosti již 13 let opoziční strana je od první poloviny 19. století hlavní stranou pravého středu v Británii. Vznikla ze strany toryů, založené v roce 1678, a často se o ní ještě mluví jako o straně toryů a mnoho jejích politiků k tomu názvu hlásí. - Konzervativní strana byla u moci po dvě třetiny dvacátého století. V roce 1912 se spojila s frakcí Liberální strany podporující spojení Velké Británie a Irska. S malými přestávkami řídila Velkou Británii buďto zcela sama nebo v koalici s liberály až do poloviny 20. let, kdy ji u moci začali střídat labouristé.
- Od volební prohry v roce 1997 zformovala oficiální opozici. Její současný lídr David Cameron stál v čele stínového kabinetu. V roce 2009 měla strana více radních v místních vládách a britských poslanců Evropského parlamentu než jakákoliv jiná britská strana. |
- Ve válečném období byla součástí vládní koalice a od roku 1945 vyhrála osm parlamentních voleb. Mezi její nejvýznamnější vůdce patřili Winston Churchill, Harold Macmillan, Edward Heath a Margaret Thatcherová. První britská premiérka vydržela v úřadě rekordních 11 a půl roku.
Další podrobnosti, rozhovory a reportáže z britských voleb čtěte v pátečním deníku
