Takové hodnoty ale spíše odpovídají současnému ročnímu období, počasí několika posledních dní bylo výrazně teplotně nadprůměrné.
Za tři a půl měsíce letošního roku bylo podle meteorologů jen několik málo dnů, kdy se průměrné denní teploty pohybovaly pod normálem. Od začátku roku je průměrná denní teplota pro polohy do 600 metrů vyšší o 3,3 stupně, než je dlouhodobý průměr.
Srážky za toto období jsou průměrné, zejména kvůli nadprůměrnému období od začátku ledna do poloviny března. Po přechodném několikadenním ochlazení bude příští týden pokračovat teplé počasí beze srážek.
V noci na středu se mají na většině území objevit přeháňky, k ránu na severních horách od výšky 1000 metrů mohou být sněhové. Ojediněle se mohou vyskytnout i bouřky. Přes den má pršet už jen ojediněle, ve vyšších místech na horách může opět sněžit.
Ze zdravotního hlediska by mohlo některým lidem prudké střídání teplot vadit. Změny teplot mohou potrápit kardiaky, astmatiky, revmatiky i lidi s psychickými problémy, velkou roli ale hraje individuální citlivost. Změny teplot v letním či jarním období ale nejsou podle lékařů pro lidi tak nebezpečné jako změny v zimě.
Prudké změny teploty vzduchu mohou nastávat v průběhu celého roku, nejčastěji se však podle meteorologů vyskytují v zimě a na jaře. Přibližně dvacetistupňové rozdíly v teplotě vzduchu za jasných dní na jaře nejsou žádnou výjimkou.
Větší zátěž pro organismus představují změny teploty vzduchu, které jsou doprovázeny větrem a srážkami, jak tomu bývá při přechodech výrazných atmosférických front. Srážky a místy silnější vítr bude provázet i frontu, která od západu bude během noci ovlivňovat počasí v ČR.
Pro organismus mohou být zátěží i teplotní změny při přechodu z místnosti do venkovního prostoru a naopak, a to zejména v zimě, kdy rozdíl mezi vyhřátou místností a venkovním prostorem často přesahuje 20 stupňů. Největší nebezpečí z hlediska zátěže na lidský organismus, ale i na vegetaci, představuje prudký pokles teploty pod bod mrazu.
