TI upozornila také na to, že v rámci 27 zemí EU je ČR až na 18. příčce a předběhly ji i nové členské státy jako Slovinsko či Estonsko. Téměř nulová korupce podle TI panuje v Dánsku, Švédsku a na Novém Zélandě, které na stupnici od nuly do deseti, kde desítka označuje zemi s neexistující korupcí, získaly 9,3 bodu.
S minimální ztrátou za touto trojicí premiantů skončily v žebříčku CPI, tedy indexu vnímání korupce, Singapur, Finsko, Švýcarsko, Island a Nizozemí. Na chvostu naopak stejně jako loni skončil Irák, Barma a Somálsko.
Česká republika dopadla co se týče bodového hodnocení navlas stejně jako loni a patří jí spolu s Bhútánem 45. místo. TI jí připsala 5,2 bodu, což je přesně tolik jako v roce 1997. Mezi lety 1998 až 2006 Česko s korupcí bojovalo o poznání méně úspěšně, vůbec nejhůře si Češi stáli v roce 2002, kdy jim TI přiznala jen 3,7 bodu.
V rámci Evropské unie stačí letošní české hodnocení až na 18. místo. Z nových členských zemí dopadlo lépe dvanácté Slovinsko, ale i Estonsko, Kypr či Malta. Slovensko je s pěti body na 21. místě a unijní pořadí uzavírají Rumunsko a Bulharsko, které se s korupcí těžce potýkají.
Odborníci z TI poukazují na to, že míra korupce se překvapivě zvyšuje i u některých vyspělých evropských zemí. Výrazný propad zaznamenaly například Norsko, Velká Británie, Francie či Portugalsko. Tamější vlády by prý měly věnovat více pozornosti hlavně problému politické korupce, což se týká i ČR.
"Vláda přijala velmi ambiciózní protikorupční strategii, ale od řady opatření postupně ustupuje. Má smysl dělat menší kroky, ale je třeba dotáhnout je do konce. Současné kauzy ukazují, že hlavní problém u nás stále leží v oblasti politické korupce, nekontrolovaného lobbingu, nedostatečně nezávislé justice a až příliš podmaněné státní správy," uvedl ředitel české pobočky TI David Ondráčka.
Organizace konkrétně vidí pozitivně například vznik celostátní protikorupční linky, přijetí zákona o střetu zájmů či postupnou elektronizaci státní správy. Největšími českými problémy podle ní nadále jsou neexistující pravidla pro legitimní lobbing, nakládání s majetkem obcí a krajů či nedostatečná ochrana oznamovatelů korupčních praktik.
TI upozorňuje také na nutnost cíleného vyšetřování korupčních praktik ve vztahu farmaceutických firem a lékařů a také korupce politiků a vysokých státních úředníků. Index CPI měří celkový rozsah korupce ve veřejném a politickém sektoru. Index čerpá ze 13 různých průzkumů mínění provedených nezávislými institucemi.
V roce 2005 skončila Česká republika se 4,3 bodu s Namibií, Slovenskem a Řeckem na 47. místě žebříčku míry korupce, o rok později se díky 4,8 bodu umístila o příčku výše společně s Kuvajtem a Litvou. Loni byla s 5,2 bodu společně s Itálií na 41. místě.
S minimální ztrátou za touto trojicí premiantů skončily v žebříčku CPI, tedy indexu vnímání korupce, Singapur, Finsko, Švýcarsko, Island a Nizozemí. Na chvostu naopak stejně jako loni skončil Irák, Barma a Somálsko.
Česká republika dopadla co se týče bodového hodnocení navlas stejně jako loni a patří jí spolu s Bhútánem 45. místo. TI jí připsala 5,2 bodu, což je přesně tolik jako v roce 1997. Mezi lety 1998 až 2006 Česko s korupcí bojovalo o poznání méně úspěšně, vůbec nejhůře si Češi stáli v roce 2002, kdy jim TI přiznala jen 3,7 bodu.
V rámci Evropské unie stačí letošní české hodnocení až na 18. místo. Z nových členských zemí dopadlo lépe dvanácté Slovinsko, ale i Estonsko, Kypr či Malta. Slovensko je s pěti body na 21. místě a unijní pořadí uzavírají Rumunsko a Bulharsko, které se s korupcí těžce potýkají.
Odborníci z TI poukazují na to, že míra korupce se překvapivě zvyšuje i u některých vyspělých evropských zemí. Výrazný propad zaznamenaly například Norsko, Velká Británie, Francie či Portugalsko. Tamější vlády by prý měly věnovat více pozornosti hlavně problému politické korupce, což se týká i ČR.
| Výběr z žebříčku zemí podle míry korupce - 2008 (pořadí zemí a počet bodů) |
| 1.-3. Dánsko 9,3 1.-3. Nový Zéland 9,3 1.-3. Švédsko 9,3 4. Singapur 9,2 5.-6. Finsko 9 5.-6. Švýcarsko 9 7.-8. Island 8,9 7.-8. Nizozemsko 8,9 9.-10. Austrálie 8,7 9.-10. Kanada 8,7 45.-46. Bhútán 5,2 45.-46. ČR 5,2 52.-53. Lotyšsko 5 52.-53. Slovensko 5 178.-179. Irák 1,3 178.-179. Barma 1,3 180. Somálsko 1 |
"Vláda přijala velmi ambiciózní protikorupční strategii, ale od řady opatření postupně ustupuje. Má smysl dělat menší kroky, ale je třeba dotáhnout je do konce. Současné kauzy ukazují, že hlavní problém u nás stále leží v oblasti politické korupce, nekontrolovaného lobbingu, nedostatečně nezávislé justice a až příliš podmaněné státní správy," uvedl ředitel české pobočky TI David Ondráčka.
Organizace konkrétně vidí pozitivně například vznik celostátní protikorupční linky, přijetí zákona o střetu zájmů či postupnou elektronizaci státní správy. Největšími českými problémy podle ní nadále jsou neexistující pravidla pro legitimní lobbing, nakládání s majetkem obcí a krajů či nedostatečná ochrana oznamovatelů korupčních praktik.
TI upozorňuje také na nutnost cíleného vyšetřování korupčních praktik ve vztahu farmaceutických firem a lékařů a také korupce politiků a vysokých státních úředníků. Index CPI měří celkový rozsah korupce ve veřejném a politickém sektoru. Index čerpá ze 13 různých průzkumů mínění provedených nezávislými institucemi.
V roce 2005 skončila Česká republika se 4,3 bodu s Namibií, Slovenskem a Řeckem na 47. místě žebříčku míry korupce, o rok později se díky 4,8 bodu umístila o příčku výše společně s Kuvajtem a Litvou. Loni byla s 5,2 bodu společně s Itálií na 41. místě.
