Ve věznicích je podle odhadů stále kolem 500 zatčených, mezi nimi známí reformní politici, novináři, právníci a akademici. Dnes se po celém světě konají manifestace na jejich podporu a za jejich propuštění. Jedna z nich se koná také v Praze. Teherán z povolebních protestů viní západní země a ze zatčených je údajně často silou vymáháno přiznání, že byli ve spojení s organizátory zvenčí.
Na webové stránce íránských reformátorů se dnes objevila zpráva, že v teheránské věznici Evín byl zabit syn poradce Mohsena Rezáího, který byl jedním ze tří neúspěšných kandidátů voleb z 12. června. "Mohsen Rúholamíní, syn Abdolhosejna Rúholamíního, byl zabit v Evínu. Rodina dostala zprávu, že Mohsen bude brzy na svobodě. Ve čtvrtek ale úřady rodinu informovaly, že Mohsen je mrtev," stojí v oznámení na internetu. Pětadvacetiletý mladý muž byl zatčen 9. července, při jednom z protestů.
Opozice dnes vyzvala duchovní ze svatého města Kómu, aby vymohli propuštění jejích stoupenců z vězení. Jsou údajně mučeni a je na nich vymáháno přiznání. Pod dopisem zaslaným do Kómu je podepsán také nejnebezpečnější ze soupeřů vítěze voleb Mahmúda Ahmadínežáda Mír Hosejn Músáví a dalších 67 významných reformátorů.
Bývalý reformátorský prezident Mohammad Chátamí na jedné ze stránek opozice napsal, že jedinou cestou k ukončení současné krize je "okamžité propuštění zatčených". "Máme strach o jejich fyzické i duševní zdraví. Tato vnucená státní bezpečnostní opatření musí skončit. Spojovat zatčené s cizími zeměmi je chyba," napsal Chátamí.
K tlaku na vládu se připojil také další z neúspěšných kandidátů Mahdí Karrúbí. V dopise adresovaném ministru informací napsal, že zatčení jsou vystaveni ve vazbě duševnímu mučení a že se s nimi zachází tvrdě. Napadl také legitimnost současné vlády, když napsal, "že její šéf nebyl zvolen spravedlivě". "Tato nová vláda není legitimní. Tajná služba se uchýlila k zastrašování lidí. Zatčení jsou zadržováni v nelegálních střediscích a vystaveni duševnímu mučení. Přemýšlejte o tom, jak tuto krizi ukončit, jinak budete mít problém udržet bezpečnost o ramadánu a jiných náboženských a státních svátcích," napsal Karrúbí ministrovi Gholámu Hosejnovi Mohsenímu Ažjeovi.
Volby přinesly do Íránu krizi, která je označována za nejhlubší od revoluce z roku 1979. Opozice původně chtěla vymoci opakování hlasování, ale duchovenstvo už nezvratně za vítěze označilo Ahmadínežáda. Při povolebních protestech zahynulo 20 lidí. Existují ale výpovědi právníků, kterým se od zatčení nepodařilo spojit s klienty, a ani rodiny těchto lidí nemají o svých blízkých žádné zprávy.
Duchovní vůdce Alí Chameneí dnes vyzval zemi k jednotě. "Vývoj minulých dní by neměl vyvolat neshody. Nikdo by neměl vznášet nepodložená obvinění," řekl Chameneí v projevu přenášeném televizí. O neshodách v nejvyšším vedení země svědčí i týdenní spor o prvního viceprezidenta, který skončil v pátek jeho odvoláním. Ahmadínežád v tomto případě musel ustoupit tlaku konzervativních duchovních.
V mnoha městech po celém světě se dnes konaly demonstrace na podporu íránské opozice. Jejich účastníci vyzývali Írán, aby přestal potlačovat opoziční akce. Zároveň podle agentury AP požadovali propuštění lidí, kteří byli v zemi zadrženi při nedávných protestech proti výsledkům červnových prezidentských voleb.
Demonstrace ve světě podoprují íránskou opozici
Dnešní celosvětovou akci podpořily nevládní organizace jako Amnesty International či Human Rights Watch. Protesty byly plánovány ve více než 80 městech. Demonstranti se sešli například před íránským velvyslanectvím v Londýně a také v centru Prahy. V Bruselu protestující nesli transparenty s podobiznami zadržených a obětí, které zahynuly při demonstracích. Byla na nich i tvář mladé Íránky Nedy. Záznam z mobilního telefonu s její smrtí se rychle rozšířil po internetu. Svědci tvrdí, že mladou ženu zastřelil jeden z dobrovolných milicionářů, kteří spolu s gardisty proti demonstrantům zasahovali.
