27. července 2015 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

V Krkonoších začíná lidem chybět voda.
Zachrání je přehrady, nebo meandry?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Sucho (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sucho (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
TRUTNOV/PRAHA Potíž s nedostatkem vody tu nikdy neměli. Spíše naopak. Ve Svobodě nad Úpou si doteď všichni pamatují, jak se k nim na začátku předloňského června přivalila po silnici řeka a střed města zahltila vodou, bahnem a kamením. Nyní ale ve východočeském městě nastala opačná potíž.

„Až tenhle rok začaly několika našim obyvatelům na stráních vysychat studny,“ popisuje starosta Jiří Špetla. Hydrometeorologové nejsou překvapeni. Vědí, že nejde o důsledek extrémního sucha sužujícího momentálně celou republiku. Části Královéhradeckého kraje zkrátka dlouhodobě chybí voda, která odtud rychle odtéká.

„Jestliže ji chceme udržet, jiné východisko než výstavba nádrží není,“ krčí rameny Zdeněk Šiftař, ředitel pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci.

Plány na nové přehrady, jež by vodu zachytily ještě v Podkrkonoší, ale zatím pokaždé narazily na odpor starostů a ochránců přírody. Jako jediné schůdné řešení se proto jeví návrat meandrů, tůní a lužních lesů.

Že by se vodu podařilo zachytávat bez přehrad, se snaží dokázat Jiří Malík. Bývalý zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko se o to pokouší na zhruba dvoukilometrovém úseku potoka přitékajícího do Teplic nad Metují. „Chceme jej zmeandrovat, založit nějaké tůně a jeden malý rybník přímo na toku,“ popisuje Malík, jinak také předseda občanského sdružení Živá voda.

Podle něj a dalších ekologů lze taková opatření poměrně jednoduše provést i na větších řekách. „Zadržovat vodu je třeba v celé ploše povodí. Důležité je, abychom krajinu přestali vysušovat a vrátili ji do stavu před narovnáním a zahloubením toků,“ vysvětluje Malík. Doplňuje, že do „krajiny se musí vrátit les, ten zadržuje vlhkost, a malý oběh vody, který jsme úplně zrušili“.

Je ale třeba dodat, že jeho „pilotní“ projekt v Teplicích nad Metují se potýká s řadou formálních komplikací.

I když získal povolení od zastupitelstva a správce povodí, administrace je prý vysilující. „Například v tom, že musíme od státu vykupovat pozemky podél toku,“ konkretizuje. Právě v Královéhradeckém kraji by se měla opatření zabraňující odtékání vody pryč zavádět co nejrychleji. Jestliže se o Česku mluví jako o střeše Evropy a pramenitém zdroji pro kontinent, zde to platí dvojnásob. Voda odtud rychle mizí do níže položených lokalit.

Nejvyšší míra ohrožení je hlavně v oblastech velkých českých měst.

Nejvyšší míra ohrožení je hlavně v oblastech velkých českých měst.

„Máme oblasti – okolí Police nad Metují, Českého Meziříčí, jihovýchod Pardubického kraje a pás podhůří Orlických hor –, kde srážkový deficit představuje 30 až 50 procent,“ vypočítává Zdeněk Šiftař, šéf Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. „Kvůli dvěma poměrně teplým a srážkově chudým zimám se nevytváří dlouhodobá zásoba vody ze sněhu,“ pokračuje.

Před mnoha lety se proto zrodila odvážná vize, že v Podkrkonoší vznikne několik přehradních nádrží. Jejich hlavním úkolem má být zadržení vody v regionu, aby se zpomalilo odtékání a posílil průsak do podzemních zásob.

Ovšem tamní obyvatelé a ochránci přírody velká díla v těsné blízkosti Krkonoš ani Orlických hor nechtějí. Vadí jim především fakt, že rozsáhlé a nepůvodní vodní plochy mohou radikálně změnit mikroklima oblasti a vymýtit vzácné druhy rostlin a zvířat.

Stačí se vrátit do roku 2011, kdy stát raději couvnul a upustil od „fousatého“ plánu na výstavbu nádrže Vilémov na řece Jizeře. Podle Radka Drahného ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) by přehrada nenávratně zasáhla celou čtvrtinu rozlohy vzácné oblasti.

A proto se prý KRNAP snaží dělat všechno pro to, aby co nejvíc vody v horách udržel i bez citelných zásahů. Staví menší přehrady na horských potocích a napravuje dřívější zásahy do půdy v nejvyšších partiích, aby dokázala zadržet co nejvíc vlhkosti. „Voda na hřebenech zůstává,“ tvrdí Drahný.

Taková řešení ale stačit nebudou. Čeká se, že období sucha se v budoucnu budou objevovat stále častěji, a Česká republika na ně proto chce v další dekádě reagovat výstavbou nových přehrad.

Podle historických materiálů mělo v okolí Orlických hor a Krkonoš vzniknout sedmnáct nádrží, teď jich je ve hře maximálně pět. Mluví se například o lokalitě Babí u Žacléře či Rudníku u Hostinného.

  • 6Diskuse
Ondřej Stratilík

Autor

Ondřej Stratilíkondrej.stratilik@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.