29. ledna 2015 6:35 Lidovky.cz > Zprávy > Design

V Lobči se dvěma nadšencům
podařilo zachránit cenný pivovar

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Lobečský pivovar je hlavní dominantou dolní části obce. Po rekonstrukci vypadá... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lobečský pivovar je hlavní dominantou dolní části obce. Po rekonstrukci vypadá... | foto: Pavel Prouza
V Lobči na Kokořínsku se bude od února po 71 letech opět vařit pivo. Renesanční pivovar, který byl i podle místních odsouzen k zániku, ale ožívá už od roku 2009, kdy jej zakoupil pár nadšených architektů z Prahy. Postupně obnovují jeho budovy a začínají tu pořádat kulturní akce. Kokořínsko tak získalo další položku v turistických průvodcích.

Předloni v létě měla má dcera Veronika svatbu. Nastávající manželé chtěli, aby byla romantická, a kdosi jim poradil, že v obci Lobeč na Kokořínsku je zámeček s krásným parkem. Svatba byla vskutku krásná, odehrávala se v zámeckém parku pod staletým stromem, půvabně oddával pan farář z pražské evangelické fary u Salvátora.

Veselka byla na nádvoří zámečku a protáhla se do pozdní noci. Pak přišla letní bouřka. Příští den po pozdní snídani se hosté začali pomalu sbírat a postupně odjíždět, ale já se ženou jsme se ještě vypravili dolů do vsi, která si dosud ponechala atmosféru ospalé středočeské obce s chalupami a statky.

Postupný návrat k životu

Návsi vévodila rozlehlá budova pivovaru, zčásti sice v dezolátním stavu, ale kousek už byl pěkně opravený. Mladí manželé, kolem nichž se motaly děti, nás pozvali na prohlídku. Byli to architekti, kteří se zničeného areálu před časem ujali a nyní ho postupně vraceli k životu. Fascinovalo nás, s jakým nadšením a citem postupně opravují jednotlivé části, včetně zbytků strojního vybavení. Nové partie byly pojednány střízlivě, tedy žádné retro, ale soudobý design, který vhodně doplňoval stávající stav.

Ruina. Na snímku je patrné, jak vypadal objekt ještě nedávno.

Ruina. Na snímku je patrné, jak vypadal objekt ještě nedávno.

Po téměř dvou letech jsem na pivovar v Lobči narazil na současné výstavě Industriální topografie/Architektura konverzí v Galerii Jaroslava Fragnera, která je věnována záchraně industriálních památek (otevřena bude do 1. února a nyní k ní vychází katalog). Bylo patrné, že rekonstrukce mezitím opět pokročila, v pivovaru se konají různé kulturní akce a pomalu se stává atraktivní zastávkou pro turisty.

Než dám slovo současným majitelům a autorům rekonstrukce Pavlu Prouzovi a jeho ženě Janě, připomenu alespoň stručnou historii pivovaru. Areál je poprvé zmiňován roku 1586, renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600, původní řemeslný pivovar a sladovna přebudovány v letech 1894–1897 na parostrojní provoz. Projekt vypracoval inženýr J. Rosenberg, investorem byl Rudolf Cicvárek. Od roku 1927 byl v majetku Společenského pivovaru v Podkováni.

K ukončení výroby piva došlo v roce 1943, od roku 1948 byla uvalena národní správa, provoz sladovny a stáčírny pro Pivovar Podkováň fungoval až do roku 1951. Od roku 1956 byl areál v užívání Libereckého obchodu ovocem a zeleninou, později Státního statku Vysoká. Od roku 1997 byl areál v majetku fyzické osoby, která dokonala těžkou devastaci areálu poškozením budov (sladovny), a dokonce demolicí části areálu (spilky, chladírny, bednárny, ohradní zdi). Teprve v roce 2007 přichází zlom: areál se stává majetkem architektonické platformy RIOFRIO a začíná jeho postupná obnova. V roce 2009 získává status nemovité kulturní památky.

„O pivovaru jsem se dozvěděl náhodou,“ vypráví Pavel Prouza. „Byl to vlastně objev z výletu na jaře 2007, nikdy dříve jsme na Kokořínsku ani v Lobči nebyli. Areál byl smutný, opuštěný, bez oken a dveří, děravé střechy se rozpadaly, některé části budov byly rozebrány na stavební materiál, nikdo z místních nepočítal se záchranou, natož s oživením pivovaru.“ Přesto se manželé rozhodli: v domě sládka si zřídí bydlení a zbytek areálu upraví pro kulturní účely. S pomocí přátel začali areál postupně vyklízet, provádět průzkumy, zaměření a připravovat projekt a stavební povolení.

Téměř bez úvěru

Jakmile se jim podařilo obnovit střechy zadního traktu a přesvědčit památkáře a úředníky, bylo snadnější dosáhnout na dotační zdroje (MK, Středočeský kraj, Státní zemědělský investiční fond). V roce 2009 byla založena neziskovka Pivovar Lobeč, o. s., která převzala správu objektu a organizaci pravidelných kulturních akcí. „Každý rok se nám přes velké potíže zároveň dařilo dofinancovat vlastní podíly jednotlivých akcí obnovy. Celkově bylo ke konci loňského roku zrealizováno čtrnáct dotačních projektů.

V interiérech se zachovala část původního technického vybavení z konce 19....

V interiérech se zachovala část původního technického vybavení z konce 19....

Zpravidla se však jednalo o statisícové částky, které po pěti letech kontinuálně probíhající obnovy přinesly faktickou záchranu a oživení areálu,“ dodává Pavel Prouza.
Zajištění financí formou dlouhodobého podnikatelského úvěru si vyžádalo až vybudování minipivovaru v loňském roce (ve prospěch banky byla zastavena technologie), jinak se Prouzovi dosud obešli bez zadlužení. Výrobu piva bude provozovat firma Pivovar Lobeč, s. r. o., kterou vlastní spolu se spřátelenou rodinou lobečského sládka Tomáše Fencla.
Objekt dnes žije, majitelé prodali svůj pražský byt a bydlí tady. Každý den se zastavují zvědaví lidé, pivovar se stává turistickým cílem a postupně se objevuje v průvodcích a mapách. Zároveň dál pokračuje stavba.

Výčep přes okno

Architekti si hodně slibují od znovuobnovení výroby piva po 71 letech. V tzv. menší budově sklepů je proto v těchto dnech dokončována provozovna minipivovaru, vařit se začne v únoru (nová varna je situována v někdejší stáčírně, sklep v původním ležáckém sklepě). V obnovené hale staré varny bude od jara otevřen „výčep přes okno“ pro turisty a cyklisty. V areálu už probíhají výstavy a různé akce. Na obnovu a oživení čeká ještě tzv. větší budova sklepů, renesanční jádro (přízemí sladovny) bude jednou sloužit jako restaurace, v podkroví nad sklepy pak vzniknou tři apartmány pro kokořínské turisty a cyklisty. Manželé Prouzovi si pochvalují i spolupráci s památkáři, kteří – po počáteční nedůvěře – rekonstrukci fandí a aktivně se na ní podílejí.

A jakou radu by Prouzovi dali těm, kdo se do podobné práce chtějí pustit? „Jít si za svým snem. Když se člověk své vize opravdu drží, jde to. Trvá to a žádá si to oběti. Ohrožených opuštěných a devastovaných staveb, které čekají na svého ‚blázna‘, je stále dost. Ne každá bude mít štěstí, ale má smysl to zkusit,“ říká Pavel Prouza. A dodává: „Při vlastní obnově nepospíchat, dokonale stavbu poznat a pochopit, studovat prameny, neuškodit autenticitě.“

Zdeněk Lukeš
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz