Nejasné zatím zůstává, zda nynější vládní krize v zemi se bude řešit pouze změnami ve složení stávající vlády, nebo zda budou vyhlášeny nové volby. Vládní čtyřka totiž stále disponuje většinou 53 křesel ve stočlenném parlamentu.
Prezident Valdis Zatlers však má v úmyslu začít v pondělí projednávat otázku složení budoucího kabinetu se všemi stranami zasedajícími v parlamentu. Godmanisově rezignaci předcházela výzva šéfů dvou vládních stran k jeho odstoupení. Krizi ve vztazích uvnitř koalice vyvolalo také nedávné odmítnutí Godmanisova plánu na snížení počtu ministrů z osmnácti na dvanáct. V posledních týdnech ze svých funkcí navíc odstoupili ministři kultury a zemědělství.
Při lednových demonstracích v hlavním městě Rize žádali odstoupení vlády tisíce protestujících, kteří se dokonce pokusili zaútočit na parlament. Během následného zásahu policie bylo zraněno více než čtyřicet lidí. Obyvatele Lotyšska stále více rozhořčuje stoupající nezaměstnanost a nepopulární reformy. Lidé obviňují vládu z ekonomických problémů, do kterých se země dostala.
Sedmapadesátiletý Godmanis byl prvním premiérem Lotyšska poté, co se v roce 1991 vymanilo z područí Sovětského svazu. V čele dnes odstupující vlády stál od prosince 2007. Tento měsíc přestál v lotyšském parlamentu hlasování o nedůvěře.
Pobaltská republika upadla do recese a její vláda musela převzít druhou největší domácí banku Parex Bank, která se stala terčem hromadných výběrů vkladů. Hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně klesl o 10,5 procenta, což je nejhorší výsledek od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Analytici odhadují, že výkon lotyšské ekonomiky se letos dále zpomalí a poklesne o dvanáct procent.
Je nutné počítat s dalšími problémy
Země proto musela loni žádat o pomoc Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropskou unii, které zemi poskytly 7,5 miliardy eur (asi 216 miliard korun). Svým dílem na pomoc pobaltské zemi přispějí i skandinávské země, Česká republika, Polsko a Estonsko.
Čeští zákonodárci tento týden na záchranu lotyšské ekonomiky schválili vydání dluhopisů v objemu 200 milionů eur (asi 5,8 miliardy korun). Za peníze získané prodejem těchto dluhopisů Česko poskytne Lotyšsku sedmiletou bezúročnou půjčku.
Podle analytiků se ale stav lotyšského hospodářství v dohledné době nezlepší a naopak je nutné počítat s dalšími problémy. Přitom ještě před pár lety patřila lotyšská ekonomika k nejrychleji rostoucím v Evropě, převážně ale díky uvolněné měnové politice, která umožňovala čerpat velmi levné úvěry. Problémy se ale dostavily hned, jak začala úvěrová krize ve světě.
