Počin moskevské radnice vrátit do metra oslavná slova na adresu Stalina, kterému historici vyčítají smrt milionů lidí v tehdejším Sovětském svazu, vyvolal polemiky snad ještě bouřlivější než o dopadech hospodářské krize. O Stalinově přetrvávající popularitě však svědčí, že v loňské televizní soutěži o největší osobnost ruských dějin obsadil třetí příčku.
Ochránci lidských práv proti stalinským veršům v metru protestovali jako proti plíživé rehabilitaci tyrana. Další, jako hlavní moskevský architekt Alexandr Kuzmin, zase vysvětlovali, že je logické stanici pojmenovanou po Kurské bitvě z druhé světové války obnovit v původní podobě, nejlépe prý i se Stalinovým pomníkem. A další v krocích radnice prostě viděli starostovu snahu zalíbit se Stalinovým přívržencům mezi voliči před místními volbami.
Veliký Lenin nás bouřemi veď
Radnice však dopřála sluchu jen námitkám, že sloka původní sovětské hymny byla o cosi delší, než to, co se objevilo na zdi. To, že řemeslníci svou práci "na obnově historické spravedlnosti" nedodělali, uznal i šéf moskevské podzemky, a tak se potichu do metra vrátil celý verš, který v někdejším překladu Jiřího Taufera zní: Kdys volnost jak slunce nám zářila v dáli k ní veliký Lenin nás bouřemi veď; a věrnosti lidu vždy nás učil Stalin, nás učil jít v práci i hrdinství vpřed.
Kam až ale rekonstrukce metra povede, ptá se dnes populární deník Komsomolskaja pravda pod ironickým titulkem "Příští zastávka - Stalinská?" Vždyť Stalinovými pomníky se to v původní podzemce, spuštěné do provozu v roce 1935, jen hemžilo. S rekonstrukcí dalších stanic do původní podoby však radnice nepočítá.
