Zprávu přinesla televize Prima. Hygienici zjišťují, kde by se žena mohla nakazit. "Budeme se zaměřovat právě na pobyty v zahraničí, potom na stravovací zvyklosti," řekl Primě ředitel ústecké Krajské hygienické stanice Josef Trmal.
Pacientka by mohla mít novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, která je označována jako lidská forma BSE. Ta se přenáší na lidi z hovězího masa, zasaženého infekční bílkovinou zvanou prion. Oficiálně se tato forma v České republice dosud neobjevila.
Hovězí a telecí maso je v Česku už několik let pečlivě kontrolováno.
Pacientka tak podle Primy mohla onemocnět už v době, kdy se ještě takové kontroly neprováděly. Inkubační doba nemoci totiž může být až několik desítek let, uvedla Prima. "Je docela možné, že některé případy mohou souviset právě se šířením této nákazy v 80., 90. letech," řekl televizi Trmal.
Podle Primy lékaři dlouho nevěděli, co ženě je. Do nemocnice se dostala na zásah příbuzných kvůli začínající demenci. Na jednotce intenzivní péče ležela skoro měsíc. Teprve před několika dny se podle Primy potvrdilo, že trpí nemocí šílených krav. "Je to právě potvrzený... Podle kliniky a podle vyšetření," řekla zdravotnice, jejíž tvář televize neukázala a neuvedla ani její jméno. Šance na vyléčení jsou malé. "Není dosud léčba, která by zajistila přežití pacientů," řekl Primě Trmal.
Loni nebyl v České republice zjištěn poprvé od roku 2001 žádný případ výskytu BSE u zvířat. Počet ročně odhalených případů nákazy od jejího prvního výskytu před sedmi lety rostl až do roku 2005, kdy kontroly zachytily osm nakažených zvířat, od roku 2006 postupně klesal. Od objevení BSE v Česku je na výskyt nemoci vyšetřován veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku, do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat.
Naposledy testy nemoc odhalily předloni v prosinci u desetileté uhynulé krávy z chovu ve Fojtovicích v Ústeckém kraji.
Na údajnou obdobu BSE u člověka zemřely ve světě dvě stovky lidíVariantní Creutzfeldt-Jakobova nemoc (vCJD), která bývá považována za lidskou obdobu nemoci šílených krav (BSE), je smrtelná degenerativní infekční choroba nervové soustavy. Od března 1996, kdy byla vCJD poprvé diagnostikována, na ni zemřely ve světě dvě stovky lidí, z toho 161 v Británii. V ČR se zatím žádný případ vCJD nepotvrdil.
CJD, která byla poprvé popsána ve 20. letech minulého století dvěma německými neurology Hansem-Gerhardem Creutzfeldtem a Alfonsem Jakobem, je poměrně vzácné onemocnění. Ročně na něj zemřou jeden až dva lidé na milion obyvatel. Většinou jde o sporadickou CJD, u níž příčina není známa, nebo o dědičnou CJD, která je způsobena mutací genů. Infekční, neboli získaná CJD, bývá dávána do souvislosti s požitím masa dobytka nakaženého BSE. V roce 2004 byly v Británii poprvé potvrzeny dva případy přenosu vCJD na lidi i krevní transfúzí.
Na rozdíl od tradičních forem CJD, které postihují spíše osoby v důchodovém věku, onemocní vCJD mladší pacienti (ve věku 30 až 40 let). Tato nová forma má také relativně delší průběh - průměrně 14 až 23 měsíců, ale smrt může nastat i po šesti měsících. Inkubační doba CJD je pět až třicet let.
Příznaky jsou v rané fázi podrážděnost a deprese, následuje ztráta paměti a koordinace, slepota, úbytek váhy odpovídající destrukci mozkového a nervového systému. Člověk ztrácí schopnost mluvit a tělo se stává strnulým.
Variantní CJD způsobují stejně jako BSE abnormální bílkoviny (priony), jež modifikují zdravé priony v mozku. Nejrizikovějšími tkáněmi, jimiž se nemoc šíří, jsou mozek, mícha a oči. Nejméně mikroorganismů způsobujících BSE se nachází v mase a mléce. Podle britských vědců nebyla prokázána spojitost mezi přenosem BSE mlékem a mléčnými výrobky.
BSE je degenerativní onemocnění mozku hovězího dobytka, které vede k demenci a poté ke smrti. Poprvé byla BSE diagnostikována v Británii v roce 1986, v březnu 1996 vědci i britská vláda připustili spojitost mezi BSE a vCJD. BSE může kromě skotu postihnout i losy, bizony, norky, jeleny či některá další zvířata. Průměrná inkubační doba BSE je čtyři až pět let, smrt nastává většinou po několika týdnech či měsících.
Nákaza BSE se šířila mezi skotem zkrmováním nedostatečně tepelně zpracované masokostní moučky, která se vyráběla z odpadu z jatek a z těl uhynulých zvířat. Záhy po zjištění původce BSE přijala většina zemí zákaz krmení skotu krmivy živočišného původu. V ČR se rizikové masokostní moučky do krmných směsí pro hovězí dobytek nikdy nepřidávaly a od roku 1991 jsou pro skot přímo zakázány.
