Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

V Nepálu to vře, premiér podal demisi

Svět

  17:48
KÁTHMANDÚ - Nepálský maoistický premiér Pušpa Kamál Dahal, známější pod přízviskem Pračánda, podal demisi v souvislosti se sporem kolem nedělního odvolání náčelníka generálního štábu armády Nepálu z funkce.

Do ulic Káthmándú vyšly desetitisíce demonstrantů, aby daly najevo svůj nesouhlas s krokem premiéra. foto: ČTK

"Rezignoval jsem na svou funkci předsedy vlády, abych chránil demokracii a mír," oznámil v dnešním projevu k národu vysílaném televizí Pračánda, který na postu ministerského předsedy strávil necelých devět měsíců. "Snažili jsme se najít shodu, ale různé síly se aktivně postavily proti a podporovaly prezidenta v neústavním a nedemokratickém jednání," uvedl také.

Bývalý vůdce maoistických povstalců Pračánda v neděli odvolal z funkce náčelníka generálního štábu generála Rúkmanguda Katavala kvůli tomu, že údajně neplnil vládní rozkazy. Kataval byl obviněn, že navzdory zákazu vlády rekrutoval 2800 nových vojáků, bojkotoval národní hry z minulého měsíce a bez konzultací s vládou umožnil pokračovat v činnosti osmi generálům, jimž nebyla prodloužena služba.

Rána pro mírovou dohodu
S odvoláním Katavala se však nesmířil nepálský prezident Rám Baran Jádav, který generála vyzval, aby ve funkci zůstal, ani Nepálská komunistická strana (NCP-UML), která na protest proti tomuto rozhodnutí opustila vládní koalici. Proti odvolání Katavaly se postavila i značná část veřejnosti. Do ulic Káthmándú vyšly desetitisíce demonstrantů, aby daly najevo svůj nesouhlas s krokem premiéra.

Další politický vývoj v zemi lze jen těžko odhadovat, ale podle agentury Reuters je rezignace Pračándy ranou pro mírovou dohodu, která v roce 2006 ukončila desetiletí trvající konflikt mezi maoisty a armádou. Na základě dohody se maoisté loni zúčastnili voleb, z nichž vyšli jako nejsilnější politická strana.

Neshody mezi armádou a vládou panovaly již od loňska, kdy armáda odmítla umožnit maoistům a jejich velitelům, kteří složili zbraně, aby byli začleněni do národních ozbrojených sil, jak to stanovila mírová dohoda. Kataval se jejich začlenění bránil s odůvodněním, že v řadách ozbrojených sil nemají místo "indoktrinované" kádry.

Samotný Pračánda je přitom považován spíše za pragmatika. Po skončení guerillových bojů se z revolucionářského povstalce proměnil v mazaného politika, který trvá na tom, že maoisté nejsou "dogmatickými komunisty", a globalizaci s volným trhem považuje prostě za fakt.

Autor: