Ačkoliv tento spis vznikl už na konci 18. století, na první vydání musel čekat skoro 150 let. Ale i pak ho provázely nejrůznější skandály. Ještě v 50. letech minulého století byl ve Francii jeho nakladatel odsouzen a kniha musela být stažena z prodeje.
Příběh čtyř volnomyšlenkářů, kteří shromáždí v nepřístupných Alpách skupinu mladých lidí z dobrých rodin, s nimiž se dopouštějí nejrůznějších sexuálních zvráceností, vyvolával a stále vyvolává řadu emocí. Kritika se neshodla, zda jde o pornografii, či mimořádné literární dílo, které narušuje konvence a nabízí svobodný pohled na lidskou sexualitu. De Sade tak dávno před Freudem a německými psychoanalytiky a psychiatry pojmenoval sexuální úchylky. Z tohoto hlediska bourá toto dílo veškerá tabu, která v naší společnosti přežívají.
Travičství a sodomie
Francouzský šlechtic markýz de Sade (1740-1814) byl autorem řady zčásti pornografických a zčásti filozofických knih. Z jeho jména byl odvozen pojem sadismus. Za pořádání libertinských sexuálních orgií byl několikrát vězněn, nevyhnul se ani odsouzení k trestu smrti za zločin travičství a sodomie. Ve vězení strávil asi 30 let. V březnu 1801 byl zatčen za vydání knih Justina a Julietta.
Román 120 dnů Sodomy začal psát v roce 1785 při pobytu v Bastile, kde zůstal text skryt až do doby po autorově smrti. Kromě románů psal například i povídky a divadelní hry. Román v polovině 70. let převedl na filmové plátno italský režisér Pier Paolo Pasolini pod názvem Saló aneb 120 dní Sodomy. Zrůdnost sadistických rituálů a druhů mučení v tomto snímku umocňuje Chopinova hudba a Orffova kantáta Carmina Burana.
Překladatel Jiří Žák je členem hereckého souboru pražského Divadla na Vinohradech. V posledních letech se prosadil i jako spisovatel a publicista, který se většinou věnuje Francii, její kultuře i historii. Je autorem překladů zhruba 30 románů, divadelních her, autorem televizních pořadů i článků. Loni vydal knihu o životě největšího dobrodruha francouzské kinematografie Jeana-Paula Belmonda. Už před dvěma lety obdobně představil další legendy Louise de Funese a Gérarda Depardieua.
