Vystoupení na Colours of Ostrava je ojedinělé, jinde v létě nehrajete.
Dokončuju nové skladby a potřebuju dost času trávit ve studiu. Na podzim se to ale změní, v listopadu bude spousta koncertů, míříme i na Slovensko. Přestávku si dáme jen přes Vánoce. Slibuji, že příští festivalová sezóna bude zase nadupaná.
Takže Cinematic Orchestra nejsou v zimním spánku?
Prostě se připravujeme, na jaře jsme koncertovali v Polsku, pak jsme měli velkou show v Londýně vyprodanou během pěti hodin. Nás koncertování velmi baví, ale zároveň si vybíráme, kde budeme hrát. Tohle léto finišujeme dvě nahrávky, jedna vyjde na přelomu listopadu a prosince, další příští rok v dubnu.
V Ostravě už v minulosti hrála řada hudebníků z Ninja Tune. Zjišťovali jste od nich, co vás tam čeká?
Abych byl upřímný, o tomhle festivalu jsem moc nevěděl. Ale když nás oslovili, zaujal mě line-up. Proto se těším, až tam vezmu kapelu a uděláme show!
V Ninja Tune jsi vlastně od jeho vzniku. Jak se za to čtvrtstoletí vydavatelství proměnilo?
Každý nezávislý label prošel za posledních dvacet let obrovskou změnou. Musel se vyvinout firmy, zaměřit na digitalizaci a Spotify, které já osobně nemám rád. Změnil se způsob distribuce hudby, zároveň se v daleko větší míře než kdy dřív vrací vinyly. Labely musí být inteligentní, jak se vyvíjet, aby nezakrněly a dobře rozložily síly mezi digitálním a klasickým trhem. Což Ninja Tune dělá velmi dobře. A to říkám z pozice hudebníka. Netlačí na mě jako velké vydavatelství, na dokončení nahrávky mi dávají hodně času, někdy možná až příliš. Zato jsou velmi nadšení, když je hotovo a udělají velkou kampaň.
Vydavatelství se v posledních výrazně zaměřilo na mladé hudebníky a dává jim volnou ruku.
Ninja Tune se hodně rozkročilo, vydává mnoho hudebních stylů. Ta nová jména mě ale moc neoslovují, v poslední době mě dostalo nové album Jaga Jazzist, stále mám rád The Heavy a Amona Tobina. Ale sleduju i jiné labely, zaujal mě nový Jamie XX. Svět hudby je teď mnohem různorodější, ale nemůžu říct, že by se obecně zvýšila kvalita muziky.
The Cinematic Orchestra zabodovali hned s prvním albem Motion vydaným v roce 1999. Jak to vidíš zpětně?
Dozníval trip-hop, zároveň se silně rozjížděl nu-jazz. A hodně nás podporoval Gilles Petterson z BBC. Nabídli jsme něco nového, Jazzanova v té době dělala spíš tanečnější housové věci. Album nebylo nijak plánované, prostě mě v té chvíli inspirovala řada věcí a stylů jako drum´n´bass nebo funk, navíc jsem se zamiloval do samplování starých nahrávek.
Kde hledáš hudebníky pro živé hraní?
Původně to byli přátelé z koleje, pak síť mých kolegů začala růst. Začal jsem cestovat, v New Yorku a Los Angeles jsem díky tomu objevil další hudebníky.
Stále žiješ v USA?
Teď zrovna žiju v Paříži. Ale chystám se jít zpátky do Los Angeles, mám tam hodně rozdělané práce.
Jak se přesídlení z Evropy do USA projevilo v tvé hudbě?
New York, kde jsem také bydlel, je velmi specifické město a má specifickou energii, historicky tam bylo mnoho jazzmanů. Ale to není vše, amerika má rock´n´roll i taneční linku. Stejné je to v Evropě, hranice padly a hudební styly se prolínají.
Když jsem letos v únoru dělal rozhovor s Thundercatem, stále se ještě nevzpamatoval z předloňské smrti klávesisty Austina Peralty. Byl členem The Cinematic Orchestra, jak jsi ten náhlý odchod vnímal ty?
To bylo velmi těžké, obrovský šok. Byl to skutečný přítel, zbořil se mi svět. Když měl čtrnáct roků, jezdil na skateboardu a taťka o něm natočil video doprovázené naší skladbou All Things to All Men s Rootsem Manuwou. Když Austin poprvé slyšel tu hudbu, řekl otci: „Co to, sakra, je za hudbu? To je super! V té kapele bych chtěl hrát!“ Za méně než deset let poté se k nám přidal a splnil si sen. Do hudby byl zapálený, pořád se chtěl něco učit a velmi rychle rostl. Ten konec byl tragický. Zlomilo mi to srdce.
Teď trochu veseleji - do Česka jezdíte co pět let, co můžeme čekat tentokrát v Ostravě?
Bude to speciální předělaná živá show, část kapely bude nová. Budeme mít dva bubeníky, druhého i s elektronikou, který na Colours odehraje i koncert s Björk. Máme nového klavíristu. Na scéně bude devět lidí, předvedeme čtyři či pět nových skladeb a bude to víc elektronické než dřív.
A vizualizace budou?
Teď ne. Budeme mít světla, ale to je vše. Protože zrovna pracujeme na nových logách a videích pro chystané show, které se rozjedou od letošního podzimu. V Ostravě to bude hlavně o hudbě.
