Podle ministra pro rozvoj Ahsana Ikbala se obě strany snaží najít řešení, které by pro ně bylo vítězstvím. Ministr dodal, že rozhovory budou pokračovat, protože si vláda nemůže dovolit politickou krizi.
Požadavky opozice
Jeden z táborů protestujících vede opoziční politik Imran Chán. Jeho strana na jednáních představila soubor šesti požadavků, jedním z nich zůstává i premiérova rezignace. Další zahrnují například volební reformu, předání moci prozatímní vládě nebo odvolání šéfů volební komise.
Při svém čtvrtečním zasedání schválil parlament rozhodnutí, které požadavky opozice odmítlo. Ty jsou podle něj v rozporu s ústavou. Zákonodárci slíbili, že "dodrží svrchovanost ústavy" a "suverenitu parlamentu".
Portrét vlivného muslimského duchovního Muhammada Táhira Kadrího, který stojí v...
Mohutné protivládní demonstrace, jejichž cílem je přinutit premiéra Naváze Šarífa k rezignaci, se konají od pátku minulého týdne. V Islámábádu demonstrují nejen stoupenci Chána, druhý tábor protestujících vede vlivný muslimský duchovní Muhammad Táhir Kadrí. Oba premiéra opakovaně vyzvali, aby kvůli podezření z podvodů během loňských voleb odstoupil.
Zpravodajové serveru BBC uvádějí, že pokud by se vládě podařilo dosáhnout dohody s jedním z protestujících táborů, druhá skupina by byla významně oslabena. Obě protestní hnutí volají po premiérově odstoupení, nejsou ale oficiálními spojenci.
VÍCE ZDE: |
Zatím bez násilí
K vedení jednání kabinet vyzval vlivný generál Rašíl Šaríf. Někteří představitelé země již dříve upozorňovali, že protesty mají podporu armády, která chce oslabit civilní kabinet. Vládní jednotky proti demonstrujícím nepoužily násilí, existují ale obavy ze zásahu armády, pokud by vláda nebyla schopna najít řešení, jak protesty ukončit.
Pákistánci nejsou spokojení se svou vládou. Odstupte, vyzývají premiéra.
Ve středu se přitom stoupenci radikálního Kadrího snažili zablokovat vstup do parlamentu, kde se nacházel i premiér. Zákonodárci včetně šéfa vlády pak budovu opustili zadním vchodem.
Demonstranti jsou rozhořčeni slábnoucí ekonomikou, nezaměstnaností, nekontrolovaným růstem moci radikálních skupin a špatným fungováním základních služeb, jako jsou dodávky elektřiny, které byly podle BBC téměř zastaveny.
Jaderný stát Pákistán, kde žije zhruba 180 milionů lidí, byl ve své historii svědkem řady vojenských převratů a soupeření o moc mezi civilními a vojenskými vůdci je klíčovým problémem pákistánské politiky.
