Jeho případ už mnoho let vzbuzuje emoce ve Spojených státech i Kanadě. Podle jedněch je zmanipulovanou obětí, podle druhých bezcitný terorista. I přiznání k vraždě Američana Khadr později odvolal s tím, že bylo vynucené.
Omar Khadr s matkou Mahou. Ta ho vždy pokládala za své oblíbené dítě.
Narodil se v Torontu 19. září 1986. Jeho otec pocházel z Egypta, postupně se stal jedním z šéfů teroristické organizace al-Káida. Některé zdroje uvádějí, že byl za Usámou bin Ládinem dokonce čtvrtým nejvýše postaveným mužem. V roce 1996 se rodina Khadrových přestěhovala do Džalálábádu v Afghánistánu, malý Omar si tam často hrál s bin Ládinovými dětmi.
Na začátku roku 2002 opustil patnáctiletý Khadr rodinný dům a přestěhoval se do obydlí spojovaného s dalším vlivným teroristou a mluvčím al-Káidy Abu Laith al-Libim (v roce 2008 ho zabil bezpilotní letoun Predator). Zřejmě v tuto dobu Omar Khadr podstoupil výcvik v používání nástražných výbušnin.
Američtí vojáci u trosek budovy, kde nalezli Khadra.
Brzy ráno 27. června 2002 se Khadr a další bojovníci ocitli nedaleko bývalé sovětské letecké základny u města Chóst. Poblíž se v tu dobu nacházeli také členové amerických speciálních jednotek, které doprovázeli západu věrní afghánští bojovníci. Američané zachytili, že jen pár set metrů od nich někdo používá satelitní telefon. Vyšetřit volání se vydalo sedm vojáků.
Když Američané spatřili ozbrojené Afghánce, vyžádali si posily. Nakonec komplex obklíčilo zhruba 50 vojáků. Teroristé zasypali Američany a jejich spojence granáty a střelbou. Několik vojáků bylo zraněno, na místo zamířily dva vrtulníky Medevac, bojové vrtulníky Apache a také dvě stíhačky F-18. Ty objekt zničily.
Zraněný Omar Khadr v péči amerických mediků.
Nikdo nepředpokládal, že by masivní bombardování mohl někdo přežít. Na průzkum trosek se vydalo šest členů nejelitnější americké jednotky 1st SFOD-D, známé jako Delta Force. Ti operovali v civilním oblečení a bez helem. Když vešli do objektu, našli několik mrtvých těl teroristů. Pak zpoza zdi přiletěl granát a těžce zranil medika Christophera Speera. Jeden ze specialistů pak v oblacích prachu uviděl muže s Ak-47 a jedinou ranou do hlavu ho zabil. Když se prach částečně rozplynul, spatřil u něj dalšího člověka menší postavy, klečícího na kolenou a zraněného. Člen Delta Force na něj dvakrát vystřelil.
Omar Khadr ale nezemřel. A to i když byl těžce zraněn buď od bombardování, nebo od výbuchu granátu (měl pochroumané rameno a oslepl na jedno oko) a následně i střelných zranění. Americké vojáky pak k jejich překvapení anglicky žádal, ať ho zastřelí. Podle Khadrovy pozdější výpovědi se k tomu jeden z nich chystal, když ho zastavil člen Delta Force.
Zraněný medik a příšlušník speciálních jednotek Christopher Speer je vykládán z vrtulníku na základně v Bagramu.
Patnáctiletý Khadr se ocitl v zajetí, osmadvacetiletý Speer podlehl svým zraněním 6. srpna 2002 v nemocnici v německém Ramsteinu. Američané pak v troskách budovy našli videokazetu, na které je vidět, jak Khadr manipuluje s výbušninami, taktéž nalezenými v komplexu. Khadr byl týden v bezvědomí. Když se v Bagrámu probral, nastaly výslechy za použití zastrašování. Khadr trdí, že byl už té době fyzicky i psychicky mučen. To připouští i serverem Wikileaks zveřejněné tajné dokumenty z Guantánama, které hovoří o „zostřených výsleších.“ Během nich se měl Khadr přiznat i k umisťování nástražných výbušných systémů.
Khadr se netajil před vyšetřovateli svoji láskou k radikálnímu islámu, údajně řekl, že ho lákala odměna 1500 dolarů za každého zabitého amerického vojáka, kterou vypsala al-Káida. „Chtěl jsem jich hodně zabít a stát se bohatým“. Na konci října se Khadr dostal na Guantánamo.
S šestnáctiletým Kanaďanem bylo zacházeno jak s dospělým, Američané ho považovali za zpravodajský poklad, jeho rodina měla k bin Ládinovi opravdu blízko. V únoru 2003 dostali příležitost vyšetřovat Khadra i zpravodajci z Kanady. Krátce před tím nasadili Američané na Khadra novou metodu nátlaku - po dobu 21 dní ho každé tři hodiny stěhovali z cely na cely, čímž mu znemožňovali spánek.
Kanaďana odsoudili za terorismus na 40 let do vězení. Odsedí si jen 8 |
V roce 2004 se o něm ve zprávě z Guantánama mimo jiné píše: „Zadržený také poskytl cenné informace o výcvikových táborech v Derunta, Al-Farouq a Khalden, což naznačuje, že zadržený byl pravděpodobně cvičen v těchto oblastech. Dále disponuje cennými informacemi o klíčových osobách al-Káidy a Talibánu. Zadržený obecně spolupracuje, ale roste jeho nepřátelství vůči vyšetřovatelům a zůstává oddaný extrémistickým hodnotám islámu.“
Američané se i v následujících měsících a letech snažili Khadra „vytěžit“ všemi možnými způsoby, neboli „zostřenými výslechy“. Khadr se pokoušel před dalšími vězni hrát „drsňáka“ a s vyšetřovateli nespolupracoval. Mladík se statusem „nepřátelského bojovníka“ se ocitl v roce 2010 před vojenským soudem jako první člověk na světě od druhé světové války, hnaný k odpovědnosti za činy, který spáchal jako mladistvý.
„Prezident Obama se rozhodl napsat další smutnou, ba opovrženíhodnou kapitolu v historii, vojenských tribunálů. Bohužel, začíná s případem dětského vojáka,“ nechal se slyšet Jon Jackson, armádní právník hájící Khadra. Ochránci dětských práv proti procesu soustavně protestovali. Kritizoval jej také Anthony Lake, šéf Dětského fondu OSN (UNICEF).
Terorista Omar Khadr během věznění v Kanadě.
Mnozí argumentovali tím, že se Khadr dostal pod vliv svého otce (ten zemřel při přestřelce s pákistánskými vládními vojáky 2. října 2003) a jeho společníků. A že by s ním mělo být zacházeno stejně jako s mnoha jinými dětskými vojáky po světě - tedy v zásadě jako s obětí, nebo aspoň že by se při vynášení rozsudku mělo hledět na jeho věk. Jediným důkazem, že granát na medika Speera hodil právě Khadr, byla výpověď jednoho ze specialistů, že byl na místě posledním živým teroristou...
Nejmladší terorista je před soudem. Třetinu života strávil v cele |
Khadr dostal trest v podobě 40 let vězení, díky dohodě s vyšetřovateli měl strávit za mřížemi jen dalších osm let. V roce 2012 souhlasily USA s jeho vydáním do Kanady. 27. dubna 2015 vyhlásil soud v Edmontonu, že Khadr bude mít možnost složit kauci a vyjít vězení. Nyní osmadvacetiletý muž se totiž chce odvolat ve Washingtonu proti rozhodnutí amerického vojenského soudu. Jeho argumentem je, že se přiznal jen proto, aby skončily stovky výslechů, během kterých byl mučen. V úterý 5. května se budou projednávat podmínky propuštění, s kterým však kanadská vláda zásadně nesouhlasí. „Omar má ohromné štěstí, že je v Kanadě, kde máme opravdové soudy a opravdové právo,“ řekl agentuře Reuters jeden z Khadrových právníků Nathan Whitling.
Jak celý případ skončí? To ukáže až budoucnost. Ta slibuje dlouhou právní bitvu...
