Z toho bylo 17 od sobotního vypršení ultimáta Ligy arabských států (LAS), které dala syrskému vedení k ukončení represí vůči civilistům pod hrozbou hospodářských sankcí.
Syrský prezident Asad ve své zemi očividně hraje o čas požadováním změn v plánu LAS na řešení krize v Sýrii, na který 2. listopadu přistoupil, jehož body ale neplní. Tvrdí také, že bude pokračovat v potírání oponentů.
Pozorovatele do Sýrie nepustí
Třídenní dodatečná lhůta, kterou LAS dala Asadovi na zastavení násilí, stažení armády z měst, propuštění politických vězňů a vpuštění pozorovatelské mise LAS do země vypršela v sobotu večer. Prezident ale ani poté plán LAS nezačal naplňovat.
ČTĚTE TAKÉ: |
Násilnosti neukončil, pro vyslání pozorovatelů předložil vlastní podmínky.
Ty ale LAS odmítla s odůvodněním, že by "požadované změny zásadním způsobem změnily podstatu mise" asi 500 ochránců lidských práv, novinářů a vojenských pozorovatelů, která "spočívá v dohledu nad plněním plánu ligy, ukončením krize a ochraně civilistů". Na čtvrtek proto liga znovu svolala schůzku ministrů zahraničí.
V rozhovoru pro britský list The Sunday Times Asad mimo jiné řekl, že bude dál potírat oponenty. Prohlásil také, že je proti zahraniční intervenci a bude jí osobně čelit, i kdyby měl zemřít.
Dopadne jako Kaddáfí, míní Ehud Barak
Podle izraelského ministra obrany Ehuda Baraka už Asad dospěl k bodu, z něhož není návratu, a riskuje, že ho potká stejný osud jako bývalé vůdce Libye Muammara Kaddáfího a Iráku Saddáma Husajna.
ČTĚTE TAKÉ: |
Syřané vyšli do ulic v březnu s požadavkem demokratických reforem. Od té doby přišlo při zásazích proti opozici o život na 3500 lidí. Teď už opozice žádá i Asadovo odstoupení.
Tlak na Sýrii začalo stupňovat i sousední Turecko, které má údajně plán na zřízení bezletové zóny nad Sýrií nebo nárazníkového pásma na ochranu civilistů. Ankara podle domácích médií považuje za téměř jisté, že Asadův režim padne, a ministerstvo zahraničí soudí, že čím dříve se tak stane, tím lépe pro Turecko.
