Díky statistické analýze matričních záznamů ve Finsku vědci dospěli k tomu, že menší počet novorozeňat mužského pohlaví může být paradoxně evoluční výhodou. Na svět totiž přijdou jen skutečně silní a zdraví jedinci, shrnul výsledky studie časopis Science.
Chlapci umírají v děloze
Větší převahu narozených holčiček nad chlapci během náročných časů jasně potvrzují demografické záznamy: týká se to například světových válek, zemětřesení či úderů cunami, více děvčat se ale rodilo i po teroristických útocích z 11. září 2001. Děje se to proto, že ženy během těhotenství mnohem častěji potratí plody mužského pohlaví.
Už dříve vědci Ralph Catalano a Tim Bruckner z kalifornské univerzity v Berkeley doložili, že díky zvýšené úmrtnosti chlapců ještě v děloze jsou pak ti narození zdravější a mají větší šanci dožít se dospělosti.
Nyní se tato dvojice obrátila na finskou bioložku Virpi Lummaaovou, která působí na britské univerzitě v Sheffieldu a která digitalizovala seznamy narozených v 18. a 19. století ve Finsku. Chtěli si totiž ověřit další hypotézu, podle níž může být menší procento narozených chlapců paradoxně evoluční výhodou.
Méně chlapců, evoluční výhoda?
Bruckner se domníval, že pokud „křehké“ plody nepřežijí těhotenství a narodí se jen ti nejsilnější jedinci, může to mít později vliv na porodnost. Podle něj totiž takoví muži mají více potomků. Finské záznamy to nakonec potvrdily - vědci našli v letech 1790 až 1870 celkem 16 let, kdy poměr pohlaví klesl dokonce na 79 narozených chlapců na každých 100 dívek.
Muži narození v těchto letech ale měli o 12 procent vyšší šanci, že se dožijí dospělosti, než ti z jiných ročníků. Zároveň měli o devět procent více potomků, než muži narození v letech, kdy byl poměr mezi novorozenými kluky a děvčaty vyrovnanější.
Nepoměr mezi novorozenými chlapci a dívkami je běžný i v klidných dobách, většinou přichází na svět zhruba 100 holčiček na 105 chlapců.
