V úterý se vůči Kahramanovi vyhranila i vládnoucí proislámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která rovněž popřela plány na takto zásadní změnu základního zákona.
#Turkey: Police fire rubber bullets at an Istanbul protest over a call to adopt a religious constitution @ozannkosee pic.twitter.com/UZTNm647ro
— Talar Kalajian (@TalarKala) 26. dubna 2016
AKP usiluje o změnu ústavy zavedené v 80. letech po vojenském převratu, aby mimo jiné posílila pravomoci prezidenta Erdogana. Jeho kritici se ale obávají, že tento politik s autoritářskými sklony bude koncentrovat ve svých rukou přílišnou moc. Přitom je neuklidňuje příslib AKP, že součástí ústavy má být i záruka lidských práv podle evropských norem.
‚Jsme muslimská země, pryč se sekulární ústavou.‘ Islamizace Turecka pokračuje |
„Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ citovala předtím Kahramana agentura Anadolu. Kahraman následně zřejmě pod tlakem rovněž vydal prohlášení, že pouze vyjadřoval svoje osobní pocity.
V posledních letech je AKP stále častěji kritizovaná za to, že navzdory proklamacím o zachování sekularismu skrytě usiluje o islamizaci země. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za „rouhání“ kvůli kritice proroka Mohameda.
  |
Stát od náboženství oddělil zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk po rozpadu osmanské říše, který následoval po prohrané první světové válce. Od té doby turecká armáda, která se pasovala do role strážkyně Kemalova odkazu, několikrát provedla státní převrat, aby zabránila podle názoru jejích představitelů přílišné islamizaci země.
