Celý spor je ostře sledován hned z několika důvodů. Jednak je výjimečné, aby se do věci vkládal Nejvyšší soud. A v neposlední řadě je to i očekávání těsného výsledku - čtyři z devíti soudců jsou považováni za levicově smýšlející liberály (a tedy přívržence homosexuálních sňatků) a čtyři za konzervativce (a tedy odpůrce).
Postoje států
|
Pomyslným jazýčkem na vahách bude hlas devátého soudce, jmenovitě Anthony Kennedyho. Ten sice žádným velkým liberálem není, na druhou stranu ale nároky homosexuálů už několikrát podpořil.
Před washingtonským sídlem Nejvyššího soudu se už několik dní scházejí zvláště přívrženci svazků homosexuálů, slyšet jsou ale i odpůrci. A v úterý jsou zde očekávány i početnější demonstrace - přestože verdikt Nejvyššího soudu se očekává až koncem června. Jistou pikantérií by měla být přítomnost Jean Podrasky, lesbické sestřenice předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse.
"Nikdy dříve v naší historii se nestalo, aby nějaké velké téma týkající se lidských práv přistálo u dveří Nejvyššího soudu s tak velkou podporou obyvatel," prohlašoval sebevědomě právník Theodore Boutrous, který zastupuje odpůrce kalifornského zákazu homosexuálních sňatků.
Za pravdu má dávají poslední průzkumy veřejného mínění , podle kterých se většina Američanů domnívá, že manželství ldií stejného pohlaví by mělo být legalizováno.
"V ústavě o tom nic není"
Agentura Reuters citovala i zástupce druhé strany, Austina Nimockse, který přijel podpořit platnost kalifornské úpravy: "V americké ústavě se o žádném základním právu na homosexuální sňatek nedočtete."
Kalifornský zákaz, známý jako "Návrh č. 8 (Proposition 8)" , byl schválený v referendu v roce 2008. Všelidové hlasování bylo reakcí na přijetí zákona, který homosexuální sňatky umožňoval. Federální úprava, která má přijít na program jednání Nejvyššího soudu ve středu, je známá jako "Zákon o ochraně manželství", či spíše pod zkratkou "DOMA (z originálu Defence of Marriage Act)".
Kongres ji schválil v roce 1996 a na jejím základě je manželství definováno jako sňatek mezi mužem a ženou. Zákon podepsal i tehdejší prezident Bill Clinton, který ale mezitím změnil názor a v současnosti se kloní k jeho úpravě či zrušení, což navrhl i v nedávném příspěvku pro deník The Washington Post.
