Jednání vede ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který ale bude přítomen jen jejich úvodní části. Zbylé rozhovory povedou ředitelé politických sekcí ministerstev zahraničí. S Íránem dlouhodobě vyjednává skupina zvaná 5+1, v níž jsou USA, Rusko, Čína, Francie, Británie a Německo.
Zaríf na úvod jednání předložil nové návrhy v dokumentu nazvaném Ukončení zbytečné krize, otevření nových horizontů. Mluvčí šéfky diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonové k tomu řekl, že jde o nové návrhy, avšak detaily neposkytl.
ČTĚTE TAKÉ: |
Obohacený uran a sankce
Michael Mann také sdělil, že Ashtonová se Zarífem v pondělí povečeřela a že přitom panovala dobrá nálada. Atmosféru před rozhovory označil za "opatrný optimismus". Mann řekl, že zástupci velmocí očekávají konkrétní návrhy. Ty původní z minulých rozhovorů v Kazachstánu prý zůstávají v platnosti, i když účastníci jsou připraveni reagovat na nové nabídky Teheránu.
V Kazachstánu se vyjednávalo začátkem letošního roku. Velmoci tam navrhly, aby se Írán vzdal obohacování uranu na 20 procent a zavřel podzemní provoz ve Fordo, kde se rovněž obohacuje uran. Zařízení je ale hluboko pod zemí a nedá se monitorovat ze vzduchu. Považuje se také za obtížně zničitelné běžnými bombami. Výměnou vyjednávači ze skupiny 5+1 nabízeli uvolnění sankcí týkajících se obchodování se zlatem, s dalšími vzácnými kovy a také s ropou. Íránci to tehdy odmítli jako nedostatečnou nabídku.
Poprvé je jednacím jazykem angličtina. Za režimu minulého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda používali Íránci perštinu a museli být přítomni tlumočníci. Íránci se domnívají, že o závažných tématech se bude muset rokovat na úrovni ministrů zahraničí.
Šestice států se zřejmě bude znovu snažit Íránce přesvědčit k omezení programu obohacování uranu, což by umožnilo Íránu dokázat, že nepracuje tajně na jaderné zbrani. Právě kvůli tomu se roky vyjednává, i když Írán vytrvale tvrdí, že jeho nukleární program je jenom mírový. (O íránském jaderném programu hovořil server Lidovky.cz s analytikem Břetislavem Turečkem. Rozhovor ČTĚTE ZDE.)
Íránským prezidentem je od srpna Hasan Rúhání, který byl sám v minulosti vyjednávačem o jaderném programu. Tvrdí, že současný spor je možné vyřešit rychle, možná i do půl roku.
Írán je za svou dosavadní neústupnost trestán přísnými sankcemi, které ochromují jeho ekonomiku. Právě o jejich zrušení Rúhání usiluje. Předem vyloučil, že jeho země je připravena vzdát se technologie obohacování uranu.
Izrael, který považuje Írán za své největší ohrožení, protože Teherán Izrael neuznává a v minulosti mu hrozil útoky, nepřestává varovat před přílišnou vstřícností. Změna taktiky Íránu je podle něj důsledek účinnosti sankcí. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že "uvolnit tyto sankce ve chvíli, kdy začínají plnit účel, by byl historický omyl".
