6. prosince 2007 9:51 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Václav jako neřízená střela

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Ivan Trojan, představitel titulní role v novém českém filmu Václav režiséra Jiřího Vejdělka, pózuje u plakátu před tiskovou konferencí k uvedení filmu do kin 15. listopadu ve Slovanském domě v Praze.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ivan Trojan, představitel titulní role v novém českém filmu Václav režiséra Jiřího Vejdělka, pózuje u plakátu před tiskovou konferencí k uvedení filmu do kin 15. listopadu ve Slovanském domě v Praze. | foto: Michal Doležal, ČTK
Ivan Trojan hraje ve filmu Jiřího Vejdělka vesnického prosťáčka, který rád „střílí po lidech“. Film Václav předchází pověst snímku natočeného na motivy jedné z prezidentských milostí Václava Havla.

Tato informace je sice zcela pravdivá a nezáludná, nicméně vnucuje představu, která se s realitou příliš neshoduje. Ona prezidentská milost hraje sice v příběhu důležitou roli, v samotném filmu jde ale o motiv spíše okrajový. Předně je tedy dobré vědět, že o milost (alespoň tu prezidentskou) tu nejde. Jenže o co tu jde?

Odpovědí může být řada a pravděpodobně žádná nebude ta správná, respektive platit mohou všechny. Jenže vzkazovat filmem divákům, že „každý si může najít to své“, je tak trochu alibismus. Pokud téma nevystupuje z filmu tak, aby ho bylo možné identifikovat, něco není v pořádku.

Komedie, nebo drama?
Příběh čtyřicátníka Václava (Ivan Trojan), vesnického prosťáčka, kterého jeho mentální vada nevyřadila ze života, ale nastavila mu poněkud jinak rozlišovací schopnosti, může někomu připadat jako milá vesnická komedie, byť místy melancholická. Vašek chodí šmírovat holky a dělá dost šílené věci, třeba střílí z pušky na vyděšené spoluobčany nebo vymaluje starostovi kancelář, celou se vším všudy včetně oken, drandí s klukama na motorce za hřbitovem, jen tak v trenýrkách, pak se zhulí a zpívá na koncertu Vypsané fixy...

Stejně intenzivně lze ale vnímat i psychologickou rovinu příběhu o dvou bratrech a matce (Emília Vášáryová), která měla vždy raději toho hloupějšího, co byl navíc pořád samý průšvih. Jenže ona vždycky šla a všechno za něj urovnala, což samozřejmě jeho bratra Františka (Jan Budař) nesmírně štvalo. Ostatně dodnes, když se Václav na nebohou nemocnou mámu vykašle, tak Franta jde a pomůže, má přece rozum. Jenže ono to s tím rozdělení na „dobrého“ a „špatného“ syna není tak jednoznačné...

Vedle komických a psychologických tu ale rezonují i tóny příbuzné antickým tragédiím či klasickým dramatům, v nichž jeden výlučný jedinec tak dlouho pije krev svým sousedům, až ti dobří lidé jednoho dne ztratí trpělivost, semknou se proti němu jako jeden muž a obětují ho. Zbude mu jen pár věrných, kteří mu na jeho cestě „na Golgotu“ podají pomocnou ruku...

Podobných interpretačních šablon bychom našli ještě spoustu, co člověk, to jiný pohled. Platí to vždycky, tentokrát dvojnásob. Jsou ale věci, kterých si všimne nejspíš každý. Film má svou atmosféru, zřetelnou poetiku, svůj styl, což není v podmínkách domácí tvorby tak běžné.

Stejně jako dobře odvedené filmové řemeslo, které je v některých složkách dokonce nadstandardní: výborná je hlavně místy takřka badamentiovská hudba Jana P. Muchowa, vypracoval se i Vejdělkův dvorní kameraman Jakub Šimůnek. Stejně tak se ale nedá přehlédnout, že řada motivů se ve filmu nijak nezúročí, nabízejí „falešné stopy“, které končí ve slepých uličkách. Právě proto můžeme mít zmatek v motivacích postav a v tom, o čem to celé vlastně je.

Autorský tandem Jiří Vejdělek– Marek Epstein nemíří nízko, jejich práci nelze poměřovat metrem šedého průměru. Letos mají za sebou dvě realizace – Václavovi předcházel na jaře Roming, který měl podobný problém s „neujasněnou orientací“. Kdybychom ale oba filmy měli z tohoto úhlu pohledu poměřovat, vyhrál by Václav.

Václav ČR 2007

Scénář: Marek Epstein, Jiří Vejdělek Režie: Jiří Vejdělek
Kamera: Jakub Šimůnek Hudba: Jan P. Muchow
Hrají: Ivan Trojan, Emília Vášáryová, Jan Budař, Jiří Lábus, Soňa Norisová, Petra Špalková, Martin Pechlát a další Distribuce v ČR: SPI Premiéra: 6. 12. 2007



I ten jako Roming spoléhá na silné obsazení. Je to poctivá práce i v těch nejmenších rolích a výborná v rolích vedlejších (Vášáryová, Budař). Film nicméně stojí na výkonu Ivana Trojana, který nesporně patří do naší nejvyšší herecké ligy a i tentokrát je spolehlivý. Jen si člověk tu a tam uvědomí, že má jeho prosťáček Václav nepřiměřeně chytré oči, a ty ho zrazují. Prostě mu jeho bláznovství nezbaštíme tak jako v případě Hoffmanova Rain Mana, ale i Budařova panice Standy.

  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz