Nebo obojí. Představa, že to někdo z ODS v touze po návratu mileného vůdce do čela strany hérostratovsky hodí Švejnarovi, patří do kategorie komiksově úsměvných. Volba prezidenta by měla zůstat samozřejmě tajná. V zastupitelské demokracii jsou poslanci našimi zastupiteli, ne „zaměstnanci“.
Důvodů, proč by měl být Klaus znovu zvolen prezidentem, je více. První, negativní, je ten, že v Janu Švejnarovi nemá při vší úctě důstojného protikandidáta. Ten se už stihl několikrát docela slušně odbourat a umanutost těch, kdo ho kandidovali, je jen přímo úměrná jejich odvetnému záští vůči stávajícímu prezidentovi.
V posledních deseti letech byl Václav Klaus už několikrát veřejně „pohřbíván“: po sarajevském atentátu, po prohraných volbách ODS v roce 2002. Před deseti lety jej posílal do politického důchodu Pavel Tigrid. Naposledy Václava Klause vyexpedoval do národního Pantheonu tuto středu Jiří Paroubek při diskusi v klubu poslanců ČSSD. Stalo se už specificky českou nemocí posílat lidi v politicky produktivním věku do důchodu a vkládat veškerou naději do samotné změny jako takové.
Těžko říci, nakolik i tady jde jen o účelový politický trik. Někteří lidé Klausovi do smrti smrťoucí neodpustí, jak jim v roce 1990 vyfoukl Občanské fórum. Neelitářsky, ale právě iniciativou zdola, a posléze založením zcela standardní politické strany.
Nejsem nekritickým obdivovatelem Václava Klause, vadí mi například, že se takový nesporný duch jako on nedokázal oprostit od národoveckých klišé z předminulého století. Zde však jeho síla netkví. Čtu teď po letech znovu knihu Jacquese Maritaina Člověk a stát, jíž mohu děkovat za to, že mne až tak moc nešokovalo to, s čím přišel Václav Klaus začerstva hned při listopadové revoluci a co sám provokativně definoval jako kapitalismus bez přívlastků.
Jistě, koště se několikrát nepříjemně vymklo čarodějovu učni z rukou, ale i tak by bez Václava Klause naše „cesta z otroctví“ ustrnula někde ve své čtvrtině. A bylo by neekonomické ho odklízet do věčných skladišť minulosti, byť to bylo na piedestal. Václav Klaus zůstává pro mne, a nejen pro mne, jedním ze symbolů naší revoluce. A také jednou z viditelných záruk její kontinuity, a to právě coby prezident. Funkcí prezidenta není být kladečem věnců, i když ji na něco podobného lze zredukovat. Obávám se, že v případě Klausova stávajícího protikandidáta by byly také příliš viditelné nitě vedoucí k rukám jeho vodičů.
Václav Klaus je záruka kontinuity
PRAHA -
Tak jsem se mýlil. Ne ve Václavu Klausovi: jenom jsem si myslel, že letošní prezidentská volba proběhne v nepoměrně větším klidu než ta před pěti lety. Kategorické požadování veřejné volby je jen průhledný populistický trik. Jiří Paroubek má buď strach z nesvornosti vlastního stranického „mančaftu“, nebo jsou obstrukce kolem volby beranidlem, které má rozbít již tak křehkou vládní koalici.
Václav Klaus foto: Ondřej Němec, Lidové noviny
Překvapení ve schránce: daň z nemovitosti vzroste i násobně. Víme, kolik si připlatí v konkrétních městech
Jak ukončit válku na Ukrajině? Turci předložili nový návrh: zmrazení hranic na současné frontové linii
Armáda kupuje nová nákladní auta, už to ale nebudou kopřivnické Tatry. Nahradí je vozidla značky Volvo
Změny pro nový školní rok: ukrajinské třídy i asistenti mají skončit. Škrty pocítí také čeští žáci
Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné, obecně neškodné látky v okolním prostředí. Taková látka, která vyvolává alergickou...