Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Václav Klaus má další podmínku pro podepsání Lisabonské smlouvy

Evropa

  17:33aktualizováno  9. října 6:45
PRAHA - Český prezident Václav Klaus prý vytvořil další překážku ratifikace lisabonské smlouvy, napsala dnes agentura Reuters. Podle švédského premiéra a předsedy Evropské rady Fredrika Reinfeldta požaduje Klaus před podepsáním ratifikačního dokumentu, aby byla ke smlouvě připojena poznámka týkající se listiny základních práv.

Prezident Václav Klaus. foto: Reuters

Reinfeldt to řekl Reuters po svém dnešním telefonátu s Klausem. Český prezident prý neupřesnil, jak by požadovaná poznámka měla vypadat.

Hrad se zatím k Reinfeldtovu prohlášení nevyjádřil. Podle svého mluvčího Romana Proroka se k této otázce odmítá v současnosti vyjádřit i premiér Jan Fischer.

Český prezident je známým odpůrcem smlouvy reformující EU. Bez jeho podpisu není ratifikace v Česku možná. Prezident nyní čeká na rozhodnutí ústavního soudu, který dokument posuzuje.

Je to špatná zpráva ve špatné chvíli , řekl švédský premiér 

"Hovořil jsem dnes s Klausem telefonicky... Před podpisem smlouvy Klaus požaduje dvouvětou poznámku pod textem, která se vztahuje k listině základních práv," řekl Reinfeldt telefonicky Reuters. "Řekl, že chce, aby to přijala Rada EU. Řekl jsem mu, že to je špatná zpráva ve špatné chvíli pro EU. Řekl jsem mu jasně, že to je jeho inkoust na papíře, který je důležitý. A že nechci, aby to zdrželo co nejrychlejší ratifikaci smlouvy," dodal.

Francie je proti

Francie se staví proti novému požadavku českého prezidenta Václava Klause týkajícího se úpravy lisabonské smlouvy.

"Nebudeme Lisabonskou smlouvu měnit, český parlament včetně Senátu ji schválil přesně v té podobě, v jaké ji všichni odsouhlasili - 27 (členských) zemí včetně této," uvedl francouzský ministr zahraničí Bernarda Kouchner s odvoláním na Českou republiku.

"Nepochybuji, že prezident Klaus přijde ještě s mnoha dalšími obtížemi," dodal. Podle něj si ale Češi jsou vědomi, že parlament smlouvu schválil "aniž by změnil jediné slovo". Podle Kouchnera by právě toto mělo českého prezidenta přimět, aby dokument nakonec podepsal.

Klaus prý Reinfeldtovi sdělil, že ratifikační dokument skutečně podepíše, pokud k němu bude připojena poznámka, již požaduje, a pokud bude kladný posudek ústavního soudu. Podle premiéra Švédska ale Klaus neupřesnil žádné detaily k tomu, jak by jím požadovaná poznámka měla vypadat.

"Potřebujeme objasnění toho, co vlastně (Klaus) žádá. Řekl ale, že musíme počkat na dokončení posuzování soudem, potom že to objasní. (Klaus) ale žádá dodatečná opatření, proto by to měl objasnit, což jsem mu řekl," dodal švédský premiér.

"Pokud by to neznamenalo znovuotevření procesu ratifikace v dalších 26 zemích, mohlo by to být akceptovatelné," řekl k prvním informacím o nových požadavcích prezidenta Klause předseda ČSSD Jiří Paroubek. Kdyby to znamenalo, že prezident smlouvu podepíše, mohlo by to podle Paroubka být východiskem ze současné situace.

Předseda zelených Ondřej Liška naopak za informací vidí další snahu o obstrukce. "Jak znám prezidenta, bude to obstrukce, protože o žádném věcném záměru zatím nic neřekl," prohlásil. Odpůrci smlouvy, která poprvé zahrnuje listinu základních práv do evropského práva, měli podle Lišky s jejím zařazením problémy, zvlášť proti vystupovali Britové. "Přichází s křížkem po funuse. EU se už na něčem shodla a nikdo už nemůže jeho návrhy brát než jako bojkot a obstrukce," doplnil.

Chartu základních práv EU nazývanou také Listina základních práv Evropské unie schválili šéfové států v roce 2000 během zasedání Evropské rady v Nice. V současnosti se nejedná o právně závazný text, avšak všechny členské státy se zavázaly ustanovení charty dodržovat.

Otázka přijetí charty je součástí debaty o ratifikaci lisabonské smlouvy.

Odkaz na Listinu základních práv?

Je možné, že se prezidentovy nové podmínky týkají právě jí. V rámci textu "Lisabonu" je uveden odkaz na Listinu základních práv Evropské unie. Pokud lisabonská smlouva vstoupí v EU v platnost, bude začlenění základních práv do lisabonské smlouvy znamenat, že evropské instituce a členské státy budou právně vázány je dodržovat.

Výjimku pro aplikaci Charty základních práv EU si vyjednaly Británie a Polsko z obavy, že by jim unijní justice mohla zpochybnit stávající zákony či vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká především sociálních práv občanů (zaměstnanosti) a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.

Česko je spolu s Polskem poslední členskou zemí EU, která lisabonskou smlouvu neratifikovala. Polský prezident Lech Kaczyński ale podle posledních informací agentur podepíše ratifikační dokument k lisabonské smlouvě v sobotu.

Chronologie událostí kolem Lisabonské smlouvy

13. prosince 2007 - Šéfové států a vlád EU v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za ČR tak učinil tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS).

leden 2008 - Vláda odeslala smlouvu do sněmovny a Senátu.

1. dubna 2008 - Sněmovna smlouvu v prvním čtení podpořila. Hlasovalo se také o návrhu na zamítnutí - kromě všech přítomných poslanců KSČM hlasovalo pro zamítnutí i pět poslanců ODS.

24. dubna 2008 - Senátoři požádali ústavní soud (ÚS), aby posoudil soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh iniciovala ODS, podpořilo jej 48 senátorů. Zástupci ČSSD a Klubu otevřené demokracie prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů.

26. listopadu 2008 - ÚS rozhodl, že proces schvalování lisabonské smlouvy v ČR může pokračovat. Soud nezkoumal smlouvu jako celek, ale zabýval se především některými částmi dokumentu, proti nimž obdržel od Senátu argumenty.

9. prosince 2008 - Sněmovna přerušila na návrh ODS projednávání lisabonské smlouvy do února 2009.

18. února 2009 - Sněmovna schválila lisabonskou smlouvu. Pro hlasovalo 125 ze 197 přítomných poslanců. Proti smlouvě byli téměř všichni komunisté a necelé polovina klubu ODS.

19. března 2009 - Sněmovna schválila zavedení takzvaného vázaného mandátu vlády, Senát jej schválil 6. května. Prezident Václav Klaus novelu nepodepsal, ale ani ji nevetoval.

6. května 2009 - Senát schválil lisabonskou smlouvu. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 54 ze 79 přítomných senátorů.

1. září 2009 - Senátoři hlavně z ODS předložili ÚS návrh zrušit novelu jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, která upravuje takzvaný vázaný mandát.

29. září 2009 - Senátoři hlavně z ODS předložili ÚS návrh na další přezkoumání lisabonské smlouvy.

6. října 2009 - ÚS odmítl návrh skupiny senátorů z 1. září, ve kterém napadali zavedení vázaného mandátu.

8. října 2009 - Švédský premiér a předseda Evropské rady Fredrik Reinfeldt po telefonátu s Klausem řekl, že český prezident před podepsáním ratifikačního dokumentu požaduje, aby byla ke smlouvě připojena poznámka týkající se listiny základních práv.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!