14. září 2016 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Válčí v cizině, ale nejsou v
armádě. Český zákon na ně nedosáhne

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 44Diskuse
Ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační snímek | foto: Ministerstvo obrany ČRReprofoto
Markéta Všelichová se jako dobrovolnice přidala k Lidové obranné jednotce, která na severu Sýrie bojuje s Islámským státem. Několik Čechů se zase aktivně zařadilo po bok separatistů v ukrajinském konfliktu.

Zmíněné případy mají jedno společné – angažmá se netýká vojsk uznaných států, a platí tedy pro ně mírnější pravidla. Češi v zahraničí bojovat mohou. Pokud ovšem nejde o stát NATO, musejí požádat o souhlas prezidenta. Jinak jim hrozí až desetileté vězení. Zákon ale nepamatuje na ty, kteří se vydají pomáhat ozbrojené skupině, jež není státní.

Někteří odborníci i poslanci proto míní, že by se měl zákon upravit. „Účast v ozbrojených silách jiného státu může být trestným činem. Pokud se ale čeští občané podílejí na něčem partyzánském, našemu trestnímu zákoníku to v zásadě nevadí,“ říká Tomáš Gřivna z pražské právnické fakulty.

Facebook Markéty Všelichové se hemží fotografiemi s kurdskými bojovníky. Postihu se ale žena nebojí. Právě proto, že nejde o ozbrojenou skupinu uznaného státu.

„Mám známého, který je právník, a dřív jsem to s ním konzultovala. Přistupuji k tomu tak, že za tím, co dělám, si stojím a nechtěla bych to skrývat, ani kdyby v tom měl být nějaký právní problém,“ řekla LN Všelichová.

Nepřesný je v tomto případě zákon i podle Jiřího Jelínka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj má úprava dva limity, a to nejen specifikaci, že musí jít o ozbrojenou skupinu cizího státu, ale i to, že se týká občana České republiky. Ustanovení by podle něj mělo být doplněno i na to, že jde o obyvatele, který má na území České republiky trvalý pobyt. „Každá úprava, která bude směřovat k odstranění těchto dvou limitů, bude dobrá,“ míní.

Dokažte mu terorismus

Pokusů zpřesnit zákon již bylo několik. Prosazovalo je především hnutí Úsvit. To šlo v argumentaci ještě dál. Podle něj totiž může být ustanovení problematické i vzhledem k Islámskému státu. Ani ten není uznávaným státem, a proto podle hnutí není postihnutelné ani angažmá v této skupině.

„Ten, kdo by bojoval v cizině, může odpovídat za celou škálu trestných činů – od vraždy až po zločiny proti lidskosti. V případě neuznaného státu by se na to nevztahovalo ustanovení o službě v cizích ozbrojených silách, zůstávají ale jiné trestné činy, včetně trestného činu teroristického útoku, kam spadá kdeco,“ vysvětluje Gřivna.

S tímto odůvodněním poslanecký návrh zamítla vláda. Na společensky škodlivé projevy jednání, které by spočívalo ve službě českého občana armádě Islámského státu či jiné teroristické organizace, lze podle ní vztáhnout současnou právní úpravu. Tedy ustanovení o teroristickém útoku nebo další trestné činy proti životu a zdraví.

„Terorismus musíte tomu člověku dokázat. Pokud se zapojíte do bojů a budete vraždit nebo týrat lidi, ten paragraf, který máme už teď, na to vztáhnout můžete. Ale dokažte jim to,“ oponuje Martin Lank z hnutí Úsvit. Podle něj by tedy měla být v zákoně upravená i samotná participace v Islámském státu, což by umožnilo zpřesnění definice, že nejde jen o službu v ozbrojených silách jiného státu, ale také cizí skupiny. „Chtěli jsme řešit to, že se ze zahraničí vrátí lidi, o kterých nevíte, co tam přesně dělali. A to tam nemusejí dělat ani nic protizákonného. Pokud tam člověk v uvozovkách jen podstoupí výcvik, tak to nic trestného není, do žádných teroristických akcí se nezapojil. Pak se vrátí a vy v horším případě vůbec nevíte, co tam dělal, jaké dostal úkoly a k čemu byl vycvičený,“ dodává Lank.

Svolení prezidenta s účastí v cizích ozbrojených službách se až do roku 2005 vztahovalo i na členské země NATO. To odpadlo a zůstalo ustanovení, které se týká ozbrojených složek cizích států. O svolení nemusejí žádat jen ti, kdo mají i jiné státní občanství a chtějí vstoupit do armády státu, kde jsou také občany.

Jen čtyři žádosti

Podle mluvčího ministerstva obrany Pavla Medka od roku 2005 žádostí rapidně ubylo. Podávali je totiž především ti, kdo chtěli sloužit v cizinecké legii. A ta je součástí francouzských ozbrojených sil. Za více než jedenáct let dorazily jen čtyři žádosti. „Dvě se týkaly ozbrojených sil Irské republiky a jedna ozbrojených sil Australského společenství. Těmto žádostem prezident republiky vyhověl. Zatím poslední žádost z roku 2013 se týkala ozbrojených sil Syrské arabské republiky, která byla zamítnuta,“ napsal LN Medek. Žádosti se posílají přes ministerstvo obrany, které je konzultuje s ministerstvy vnitra a zahraničí. Poslední zmíněnou žádost z roku 2013 poslal Jindřich Vostrý, který chtěl v Sýrii bojovat proti Islámskému státu. O svolení znovu zažádal loni v červnu. Původní zamítnutí zůstalo platné.

  • 44Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz