Až dvě stě dělostřeleckých granátů zasáhlo jihokorejský ostrov Jon-pchjong asi sto kilometrů západně od Korejského poloostrova, kde je mimo jiné rozmístěna vojenská posádka. Ostrov se nachází v pohraniční oblasti, o kterou oba korejské státy vedou dlouholetý spor. Několik střel také dopadlo do moře.
Bombardování ostrova, na kterém žije asi 1200 obyvatel stálo život dva jihokorejské vojáky a několik dalších lidí utrpělo zranění včetně tří civilistů. Granáty také zničily desítky domů.
Jednorázová akce
Podle českého velvyslance v Soulu Jaroslava Olši se jednalo pouze o jednorázovou akci. "Incident není výjimečný, ke konfliktům dochází jak v období, kdy mezi Korejemi panují dobré vztahy, tak během vyostřenějších vztahů jako nyní, kdy mezi zeměmi vládne napětí kvůli potopené jihokorejské korvetě před několika měsíci", řekl v telefonickém rozhovoru pro ČT24.
K incidentu došlo v půl sedmé ráno. "Severokorejská dělostřelecká jednotka rozpoutala provokační
Reakce ze zahraničíČína v první reakci vyjádřila znepokojení nad incidentem a označila za nezbytné, aby byly obnoveny rozhovory o severokorejském jaderném programu. Rusko podle agentury Interfax varovalo před eskalací napětí na Korejském poloostrově. Japonská vláda po incidentu vytvořila zvláštní informační a koordinační radu, která má sledovat vývoj událostí na Korejském poloostrově. Americký Bílý dům ostře odsoudil útok na Jižní Koreu a potvrdil závazek bránit svého spojence. Útok odsoudili rovněž ministři zahraničních věcí Británie, Německa, Francie, vedení NATO i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová |
Podle jihokorejské televize YTN armádní velení nařídilo vojenskému letectvu, aby nad ostrovem podniklo kontrolní lety. Obyvatelé se ukryli v krytech nebo prchají v lodích na pevninu.
Obavy z eskalace napětí "Nejméně deset domů začalo hořet. Dali nám pomocí tlampačů příkaz, abychom své domy opustili," dodal muž. Podle televizních záběrů stoupal nad ostrovem černý dým.
Střetnutí vypuklo podle jihokorejských úředních a mediálních zdrojů poté, co KLDR vyzvala svého jižního souseda, aby v citlivé oblasti zastavil probíhající vojenské manévry. Jihokorejská strana to ale odmítla a Pchjongjang začal pálit na ostrov.
KLDR: První pálila Jižní Korea
"Navzdory našim opakovaným varováním Jižní Korea odpálila desítky granátů. Okamžitě jsme podnikli mohutnou vojenskou akci," interpretovala incident v krátkém prohlášení severokorejská oficiální agentura KCNA. Nijak přitom neupřesnila, zda jihokorejská palba způsobila KLDR nějaké ztráty či škody. Ty by podle jihokorejských odhadů mohly být vysoké.
Jihokorejci popírají, že by zaútočili jako první. V rámci vojenského cvičení prý byly střely odpalovány západním směrem, a nikoli na sever.
Prezident Jižní Koreje I Mjong-bak ihned po incidentu svolal poradu bezpečnostní poradu. Jihokorejská armáda je ve stavu nejvyšší pohotovosti a Soul totalitní režim varoval, že v případě dalších provokací odpoví rázněji.
Incident se stal v době, kdy zmocněnec amerického prezidenta pro Severní Koreu Stephen Bosworth odletěl do Číny ke konzultacím o severokorejském jaderném programu.
KLDR ve svém jaderném komplexu v Jongbjonu instalovala 2000 centrifug na obohacování uranu a ty jsou už v provozu. Podle Bosworthe jde o nejnovější ze série provokací za posledních 20 let.
Přestaňte provokovat, varoval Soul
Vážný incident vyostřil napětí mezi oběma Korejemi už letos v březnu, kdy severokorejská ponorka pravděpodobně potopila jihokorejskou válečnou loď Čchonan. Na její palubě tehdy zemřelo 46 jihokorejských námořníků.
Na Korejském poloostrově panuje formálně od války z 50. let minulého století jen příměří. Mírová smlouva nebyla dosud uzavřena, protože KLDR ji chce podepsat pouze s USA bez účasti Jižní Koreje.
Jihokrejský ostrov Jon-pchjong leží v pohraničním pásmu.
INCIDENTY MEZI KLDR A JIŽNÍ KOREOUVětšinu potyček mezi Korejemi po skončení války v roce 1953 vyprovokovala KLDR. Jejich největší počet byl zaznamenán v roce 1968. Tehdy ve 181 střetech přišlo o život 162 amerických a jihokorejských důstojníků. V minulosti se KLDR rovněž opakovaně snažila likvidovat vysoké jihokorejské politiky. Hlavní mezikorejské incidenty: 9. října 1983 - Životy čtyř ministrů a 13 dalších vysokých členů jihokorejské vládní delegace si vyžádal výbuch bomby v Barmě. Z odpovědnosti za atentát je dodnes podezírána severokorejská tajná služba. 9. listopadu 1987 - Dva agenti KLDR vyhodili do povětří jihokorejský Boeing se 115 pasažéry na palubě. Linka Korejských aerolinií směřovala z Bagdádu do Soulu, letadlo vybuchlo nad Andamanským mořem. 18. září 1996 - Posádka severokorejské ponorky pronikla na jihokorejském území. Během pátrací akce, která trvala 53 dní, zahynulo 24 severokorejských ozbrojenců a 13 Jihokorejců. 29. června 2002 - Čtyři Jihokorejci přišli o život a 19 jich utrpělo zranění při přestřelce mezi jihokorejskými a severokorejskými vojenskými plavidly. Podle velitele jihokorejského štábu zahynulo při střetu nejméně 30 Severokorejců. 11. července 2008 - Životem zaplatila jihokorejská turistka za vstup do zakázané vojenské zóny v turistickém letovisku v Diamantových horách v Severní Koreji. Zastřelil ji severokorejský voják. Jižní Korea až do odvolání přerušila turistické zájezdy do KLDR. 10. listopadu 2009 - Námořní přestřelka u západního pobřeží Korejského poloostrova. Severokorejské plavidlo údajně překročilo ostře sledovanou námořní hranici obou zemí. 29. ledna 2010 - KLDR tři dny dělostřelecky ostřelovala sporné námořní hranice se svým jižním sousedem. KLDR tvrdila, že dělostřelba byla součástí vojenského cvičení. Nikdo nebyl zraněn. 26. března 2010 - Při rutinní prohlídce sporné námořní hranice ve Žlutém moři byla záhadně potopena jihokorejská korveta Čchonan se 104 muži na palubě, z nichž 46 mužů potopení nepřežilo. Mezinárodní komise pověřená vyšetřením příčin incidentu 20. května oznámila, že katastrofu způsobilo severokorejské torpédo. KLDR 27. května oznámila, že odstupuje od dohod s Jižní Koreou o předcházení ozbrojeným konfliktům mezi oběma státy. Jižní Korea 4. června postoupila případ Radě bezpečnosti OSN. Zde si můžete o potopené korvetě přečíst více. Zdroj: ČTK |
