Lidovky.cz: Na oficiálních stránkách máte uvedeno, že jste začínal v patnácti letech. Není to brzy?
V patnácti jsem poprvé vkročil do kuchyně. Já jsem měl strašné štěstí, že jsem věděl už od mala, co chci dělat. A vůbec nevím, kde se to ve mě vzalo, prostě se mi to stvořilo v hlavě a šel jsem si za tím.
Lidovky.cz: Vy jste začínal v Havířově, pak jste měl ostravské intermezzo a po maturitě jste se dostal do londýnského Hiltonu. Jak se kluk ze severní Moravy dostane do Hiltonu v Londýně?
Snažil jsem se prodrat. Účastnil jsem se soutěží jako jsou Moravský kuchař nebo Gastrojunior. Snažil jsem se získat kontakty. Nesnáším lidi, kteří si stěžují a tvrdí, že jste se tam dostali jenom díky kontaktům. Ale o tom to je, mít jich co nejvíc. Já jsem si chtěl udělat jméno.
Lidovky.cz: Takže jste přiletěl do Londýna s úspěchy v soutěžích a řekl jste: „Tady mě máte.“
Vůbec ne. Já jsem totiž začal sledovat stránky Hiltonu pro Londýn, kde hledali na různé pozice. Já jsem je obesílal a asi z patnácti Hiltonů mi odepsali, že nevyhovuji. Říkal jsem si, že to není možné. Do jednoho hotelu jsem poslal životopis třikrát na tři různé pozice. A pořád nic. tak jsem se rozhodl, že tam pojedu naslepo, když v tom se mi najednou ozvali z Dartford bridge, jestli mám stále zájem. Tak jsem si koupil letenku a letěl do Anglie. Tam si mě vyzkoušeli a nakonec i nechali.
Lidovky.cz: V Hiltonu jste strávil asi půl roku a pak přišel kariérní zlom. Vaše angažmá pod Pierrem Koffmanem.
Určitě ano. V Hiltonu jsem si ale neplnil své kulinářské sny, jelikož je to kongresový hotel. Říkal jsem si, že to není ono, proč jsem tady. Tak jsem to zkusil tady a začínal opět od nuly, od pomocného kuchaře. Ale splnil se mi tím sen, i když na druhou stranu začala i menší noční můra, protože to znamenalo být šestnáct hodin v kuchyni. Ale dva roky pod Pierrem jsou pro mě jako dvacet let kdekoliv jinde.
Lidovky.cz: A jaké je tedy pracovat pod tříhvězdičkovým kuchařem. Chodil mezi vámi a mentoroval?
Pierre si najal šéfkuchaře jenom proto, aby mu vyřizoval papíry. Zatímco on sám byl s námi v kuchyni dvanáct hodin a vařil. V šestašedesáti letech. To je fenomenální.
Lidovky.cz: Nechtěl například, aby jste uvařil svíčkovou se šesti?
To vůbec ne. U něho v kuchyni platí přísná pravidla a jenom on má pravdu. Neptá se, co umíš. Prostě to bude podle něho. U něho hlavně byla francouzská kuchyně. A třeba když měl na mě zlost, tak mi říkal, že jediné, co my v Česku umíme je vepřové s bramborem, tak ať se toho držím.
Lidovky.cz: Vy jste ale z Londýna vrátil zpět. Do pražského Alcronu. Proč?
Mně se začalo stýskat po domově. A Roman Paulus někoho zrovna sháněl, tak jsem přijel do Prahy a podepsal rovnou smlouvu.
Lidovky.cz: Z Alcronu Vaše kroky vedly do Zlaté Prahy. Nepovažujete to za krok zpět?
Vůbec ne. Tady jsem šéfkuchař. Můžu si tvořit podle svého a realizovat se.
Lidovky.cz: Vy v březnu spouštíte nové menu.
Ano od března máme nové menu a od dubna chceme spustit koncept brunche. Nové menu mělo generálku na Valentýna a zatím jsme měli jenom pozitivní ohlasy.
Lidovky.cz: A jak se nové menu liší od toho původního?
Myslím si, že kuchyně bude mít koncept, což ji chybělo. My se budeme snažit kombinovat české chuti s francouzskou kuchyní. Tyto dvě kuchyně jsou si podobné.
Lidovky.cz: Budete usilovat o michelinskou hvězdu?
Určitě ano. Já si myslím, že když změníme dosavadní myšlení, že ji můžeme získat. Máme unikátní lokalitu v centru Prahy, a když nebudeme šílet, tak si myslím, že do dvou nebo tří let ji můžeme získat.
Lidovky.cz: Některé Vaše recepty jsou k vidění na serveru Youtube. Budete v tomto trendu pokračovat a založíte online kuchařku?
Mně by se to líbilo, mám to v plánu. Doufám, že tímto překvapíme. Chci to dělat a myslím si, že jsme jediní v Praze, kdo takto prezentuje své recepty.
