Na autora světových bestsellerů byly ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice zvědavé destíky novinářů. Kulisu Brawnových odpovědí tak nepřetržitě doprovázelo cvakání spouští.
„Mám rád tajemství a Praha je dokonale pohádkové město, takže se mi tu moc líbí. Cítím se provinile, že z tohoto krásného města stihnu vidět tak málo. Doufám, že vy, kdo tu žijete, si ho dostatečně vážíte. Musí být krásné chodit každý den do práce ulicemi plnými té nádherné historické architektury.“ Dodal, že chová velkou úctu k evropské historii. „Velmi ji obdivuji, je vzrušující o ní psát.“ USA jsou ve srovnání s Evropou podle něj „v miminkovském stádiu“.
Na otázku, která z jeho vlastních knih je jeho nejoblíbenější, Dan Brown odpověděl, že nejoblíbenější je vždy ta poslední, tedy momentálně Inferno. „Ale s knihami je to jako s dětmi, každé máte rád trochu jinak, svým způsobem,“ dodal.
První literární pokus sepsal Brown za povzbuzování své matky – učitelky - už v pěti letech. Byl to prý thriller nazvaný The Giraffe, the Pig and the Pants on Fire (Žirafa, prase a hořící kalhoty). „Moje matka mě už od malička velmi podporovala, a tak mi knihu dokonce i vytiskla a opatřila kartonovým obalem.“
Největší záhada světa
„Co se stane, až zemřeme? - to je podle mě ta největší záhada světa,“ řekl Brown. „Prostě zmizíme, nebo se zase někde objevíme? Každopádně se když tak těším tam někde na viděnou!,“ dodal se smíchem.
Za největší nebezpečí považuje Brown zneužívání moderních technologií. Kde je hranice mezi soukromím a obavami o bezpečnost? Kam povede genetické inženýrství? To jsou podle něj otázky, které hýbají dneškem. Technologie podle spisovatele ovlivňují čím dál víc i chování lidí a zejména vzájemnou komunikaci. „Pokud můžu, snažím se co nejvíc komunikovat s lidmi přímo. Každý má dnes neustále v ruce mobilní telefon nebo kouká do počítače. Zapomínáme na kulturu, literaturu, vzájemné povídání…“