„Tady měla manželka předsedy teletník. Za tímhle dřevěným plotem je obora, kam si důležité návštěvy jezdily zastřílet na jeleny. A v těchhle kravínech se inseminovalo a já jsem tu dělal portréty krav.“
Při projížďce Slušovicemi a okolními vesničkami Dešná, Neubuz a Všemina zlínský fotograf Jan Regal vzpomíná, kde stály jednotlivé provozy a kam až sahal rozmáchlý záběr JZD Akrogombinát Slušovice. Jednotné zemědělské družstvo, které od začátku 60. let sdružovalo sedmnáct podhorských vesnic, vyrostlo v podnik opředený mýty a legendami, výkladní skříň vyhasínajícího komunistického režimu. A Regal v něm měl na starosti pro veškerou obrazovou propagaci.
Mlčící Čuba. Bývalý šéf slušovického družstva v Senátu ještě nevystoupil |
„Já jsem to považoval za hnojařinu,“ vzpomíná Jan Regal na 70. a 80. léta. Pro slušovické družstvo fotil všechno. Od strojů na poli, přes snímky obědových jídel až po zaměstnance v bílých pláštích sedící v kanceláří a spoře oblečené modelky s koši plnými zeleniny. „Holky si to pak všechno mohly odvézt s sebou,“ popisuje Regal, jak modelkám před objektivem platil.
Nejraději tehdy sice fotil divadlo, ale jak dnes přiznává, nebyla to tak dobře placená práce, a proto i když zprvu k zakázce pro Slušovice přistupoval s mírným opovržením, díky relativně velkým výdělkům za propagační snímky pak mohl fotit i to, co ho bavilo nejvíc.
Na snímkování letních sklizní a podzimních oreb si časem zvykl, ale občas fotil s velkou nechutí. To, když musel plnit rozkazy z nejvyšších míst. „Například jednou, kdy jsem musel Čubovi vyfotit psy. A to mě štvalo,“ vzpomíná v restauraci hotelu Všemina na práci pro dlouholetého šéfa slavného družstva Františka Čubu, současného zlínského senátora. Rekreační areál vznikl jako součást družstva, odpočívat do lesů nad malou vodní nádrží jezdili lidé z celého regionu.
Hrobař i pop music
Město Slušovice dnes připomíná skanzen. Stojí tady řada budov, které po roce 1989 ztratily význam. Například nákupní areál na břehu řeky Dřevnice. V několika nízkých budovách s barevnými střechami sídlily prodejny Kvatro, jeden z důvodů, proč celé komunistické Československo závidělo zdejším družstevníkům a proč na dostihové dny přijížděly desítky tisíc lidí. Domů, kde regály obchodů zely prázdnotou, totiž všichni odjížděli s plnými taškami. Ve Slušovicích měli zboží, které se jinde s trochou štěstí sehnalo „pod pultem“: ovoce, zelenina i luxusnější výrobky. Dnes je někdejší obchodní zázrak opuštěný, krčí se za plotem a pohled přes špinavá okna napovídá, jak do vyklizené bývalé chlouby ustavičně zatéká.
Neználkův zázrak ve Slušovicích. Připomeňte si svět superdojnic, počítačů i aerotaxi |
I protější strana řeky vypadá nečinně. Na omšelých tribunách dostihového areálu visí zapomenutý billboard lákající na loňský „dostihový den senátora Čuby pod záštitou prezidenta České republiky“, kterého se zúčastnilo osm tisíc lidí, obchody v ochozech jsou zabedněné.
Žije to však v obří stavbě Sud, tedy původním centru Derby, s novou fasádou financovanou z evropských dotací. Z bývalé restaurace a výstavní síně s vyhlášeným modrým salonkem v kulaté střeše, kde předseda družstva s nejvzácnějšími návštěvami a kolegy bouchal šampaňské, je dnes vyhlášená diskotéka. Podle vyvěšeného programu sem o Velikonocích přijel zpěvák Ben Cristovao, často tu koncertuje zlínská „agrorocková legenda“ Premier, která před 23 lety vydala hit Hrobař, a teď se uvnitř všechno připravuje na „mega sněhovou párty“ s diskžokejem Víťou Gajou.
  |
„Provozujeme to tady zhruba osm let,“ vypočítává Jiří Kotek, který se s manželkou stará nejen o chod diskotéky, ale pořádá i zábavy po okolních vesnicích.
Celou reportáž a galerii fotografií srovnávajících obec kdysi a dnes najdete v magazínu Pátek LN, který vychází 22. dubna.
V magazínu také najdete:
|
