Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ve Středozemí se potápějí další lodě, stovkám běženců hrozí smrt

Evropa

  14:10aktualizováno  17:03
ŘÍM/ŽENEVA - Dalších 400 až 450 běženců na dvou lodích se ocitlo v nebezpečí ve vodách Středozemního moře mezi Itálií a Libyí. Italské a maltské námořní síly podnikají podle italského premiéra Mattea Renziho operaci na jejich záchranu. Tragédii hlásí i řecký ostrov Rhodos, u jehož břehů v pondělí ztroskotalo plavidlo převážející uprchlíky z Turecka. Při neštěstí se utopili nejméně tři lidé.

Další plavidlo s až 300 lidmi se údajně potápí ve Středozemním moři. foto: Reuters

Renzi uvedl, že v potížích se ocitl člun se 100 až 150 lidmi na palubě asi 30 námořních mil (přes 55 kilometrů) od libyjských břehů. V ohrožení je i větší loď, která převáží 300 osob, a ještě jedno plavidlo, o němž zatím nejsou k dispozici podrobnosti.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) předtím oznámila, že v pondělí obdržela nouzové volání z mezinárodních vod ve Středozemním moři, kde se ocitly v potížích tři lodě s uprchlíky. Volající údajně uvedl, že na jeho lodi je až 300 osob a plavidlo se potápí. Obětí je údajně zatím 20.

Tragédie u Rhodosu

Další loď s migranty ztroskotala v pondělí nedaleko východního pobřeží řeckého ostrova Rhodos. Dřevěné plavidlo údajně narazilo na skály a rozlomilo se, nejméně tři lidé přišli o život. Nalezenými oběťmi jsou muž, žena a dítě. 

Přibližně 90 migrantů bylo zatím zachráněno, 30 z nich bylo převezeno k ošetření do nemocnice.  oblasti i nadále pátrají potápěči a vrtulníky po dalších možných přeživších či obětech neštěstí. Národnost běženců nebyla zveřejněna.

Řecká pobřežní stráž zachraňuje migranty, jejichž loď ztroskotala nedaleko Rhodosu.

Když plavidlo narazilo na skály nedaleko pláže Zephyros, lidé na palubě prý nečekali na možnou pomoc, ale začali skákat do vody. Řecká televize přinesla záběry kusů rozlomené lodi plujících na hladině moře, kterých se drží uprchlíci a snaží se doplavat ke břehu. Stovky místních obyvatel a turistů vše sledovaly ze břehu a byly v šoku, popsala agentura ANSA.

K neštěstí došlo necelé dva dny poté, co zřejmě několik set lidí zahynulo při ztroskotání jiné lodi s uprchlíky 210 kilometrů od italského ostrova Lampedusa a přibližně třicet kilometrů od libyjských břehů. Tragédie, která by mohla mít až 900 obětí, je považována za jedno z největších neštěstí tohoto druhu v oblasti Středomoří.

Těla obětí dovezla loď na ostrov

  • Loď italské pobřežní stráže dopravila v pondělí na Maltu těla 24 uprchlíků, kteří zahynuli o víkendu při ztroskotání rybářského plavidla převážejícího běžence z Libye. 
  • Tragédie, která by mohla mít až 900 obětí, je považována za jedno z největších neštěstí tohoto druhu v oblasti Středomoří.
  • Italská loď Gregoretti těla brzy ráno předala maltským úřadům a pokračovala v cestě na Sicílii s 28 lidmi, kteří tragédii přežili (více ZDE).
  • Oběti budou pohřbeny na Maltě.

Záchranáři pečují o zachráněné migranty (sicilský přístav Pozzallo).

Policie rozbila síť pašeráků

Italská policie mezitím oznámila, že rozbila obrovskou síť pašeráků lidí, kteří organizovali cesty běženců z Afriky do Evropy. Zadrženo bylo několik osob, mezi nimi i Ermias Ghermay a Medhane Yehdego Redae, kteří byli považováni za „nejvýznamnější pašeráky osob operující na takzvané libyjské trase“, uvedla v pondělí agentura ANSA.

Italští vyšetřovatelé sdělili, že několik občanů Eritreje, Etiopie, Pobřeží slonoviny a Ghany, kteří byli do zločinecké organizace zapojeni, si svou činností přišlo na velmi vysoké zisky. Údajně se jim podařilo do Itálie propašovat tisíce jejich spoluobčanů.

Po občanu Etiopie Ermiasu Ghermayovi pátrali italští policisté již od loňského července. Vyšetřovatelé se totiž domnívají, že organizoval převoz uprchlíků i v říjnu 2013, kdy při ztroskotání lodi s běženci u Lampedusy zahynulo téměř 400 lidí.

Pašeráci nás zamkli v podpalubí, říká uprchlík z potopené lodi

Zločinecká organizace operovala v oblasti Palerma, Agrigenta a Katánie a spolupracovala se skupinami činnými v Africe a zejména státech Maghrebu. Běžencům mimo jiné poskytovala logistickou pomoc, aby se mohli dostat z provizorních přístřešků pro imigranty a často i zajišťovala jejich cestu z Itálie do dalších zemí, jako jsou Norsko, Německo či Švédsko.

Humanitární katastrofa

Italský premiér Matteo Renzi v pondělí prohlásil, že poslední tragické události ukazují, že Středomoří čelí mohutné humanitární krizi. Nejde podle něj o záležitost jen Itálie nebo Malty. Situace si žádá důraznou odpověď celého mezinárodního společenství, řekl italský premiér a vyzval ke svolání mimořádnému summitu EU kvůli migraci. Summit se podle stálého předsedy Evropské rady Donalda Tuska uskuteční ve čtvrtek.

‚Bojím se, že pro Libyi je už pozdě. Chybovala ona sama i Západ‘

Italský premiér zdůraznil, že 91 procent všech uprchlíků mířících přes moře do Itálie vyráží z neklidné Libye, kde vládne politický a vojenský chaos. Proto je podle něho prvním problémem, s nímž se musí Evropa vypořádat, nastolení stability v Libyi. Jedním dechem ale upozornil, že součástí možného řešení není zahraniční vojenská intervence v Libyi. Jedinou cestou je prý zabránit pašerákům lidí, aby organizovali převoz běženců přes moře. Itálie prý již zadržela více než tisícovku těchto pašeráků.

Podle Renziho nesmí Evropa pokračovat v projevování nezájmu nad „masovým tonutím“ ve Středomoří. „Před dvaceti lety jsme odvraceli hlavu od Srebrenice (kde došlo v roce 1995 k masakru tisíců lidí). Nemůžeme to dělat ani dnes... nesmíme nechat lidi se zotročovat, nesmíme uvažovat o tom, že bychom nechali (pašeráky lidí) vyhrát,“ dodal italský premiér.

Zachráněné batole v náručí italské záchranářky.
Těla obětí na palubě italské lodi. Mrtví uprchlíci budou pohřbeni na Maltě.

Zabránit umírání

Renziho iniciativu ohledně summitu EU podpořil britský premiér David Cameron. „Uděláme vše, abychom zabránili tomu, aby více lidí umíralo u našeho prahu ve Středozemním moři (tímto) trýznivým způsobem,“ reagovala německá kancléřka Angela Merkelová. 

Německé ministerstvo vnitra nevyloučilo zahájení rozsáhlejší námořní operace na záchranu uprchlíků, kterou do loňského roku vedla jen sama Itálie. Od té doby ji nahradila evropská mise agentury pro ostrahu hranic Frontex, která má ale nižší rozpočet a omezuje se prakticky na hlídkování nedaleko od italských břehů.

Mnoho evropských zemí odmítá financovat záchranné akce ve Středomoří, protože se obává, že vidina možné záchrany na cestě do Evropy přitáhne ještě více lidí. Čeká se, jak se k záležitosti vyjádří dnes zasedající ministři zahraničí zemí EU.

Podle italského ministra zahraničí Paola Gentiloniho jde o kritickou situaci, do níž je uvržena celá Itálie, která již nemůže déle čekat na to, až se k potřebné reakci rozhoupe Evropská unie. „Je zapotřebí nouzové intervence, okamžité odpovědi,“ zdůraznil.

EU řeší, zda potápět lodě používané k převozu uprchlíků

Evropská unie uvažuje o tom, jak potápět prázdné lodě, které pašeráci používají k převážení migrantů přes Středozemní moře do Evropy. Je to jeden z deseti bodů, který v pondělí předložila Evropská komise jako podklad pro společné jednání ministrů vnitra a zahraničí zemí osmadvacítky. Novinářům to po schůzce potvrdili čeští ministři Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek.

Situací, kdy v moři při pokusu dostat se do Evropy umírají stovky lidí, se bude ve čtvrtek zabývat také mimořádný summit unie. Některé z v pondělí předložených bodů by podle diplomatů měly tvořit základ chystaných závěrů jednání premiérů a prezidentů.

Zaorálek ale zdůraznil, že u případného ničení "pirátských lodí" musí být jasný právní základ pro podobné akce. "Těžko se dnes říká ano a ne. Právě proto, že to nejsou jednoduché body," poznamenal ministr. Připomněl, že je složité najít například v Libyi partnera pro jednání.

Do řešení problematiky by také měly být zapojeny organizace jako je OSN a její instituce a britský ministr zahraničí Phillip Hammond zmínil podle Zaorálka i otázku možného podílu NATO.

Autoři: ,