Prorektor Západočeské univerzity v Plzni pro výzkum a vývoj Ivo Budil může zůstat ve funkci. Etický panel osmi vědců z několika oborů prověřil Budilovo nařčení z plagiátorství cizích odborných textů a usoudil, že se opisování nedopustil. „Na základě odpovědi etického panelu jsem se rozhodl ponechat profesora Budila ve funkci prorektora pro vědu a výzkum,“ zareagoval na verdikt rektor Západočeské univerzity Plzeň Josef Průša.
Průša považuje rozhodnutí komise za definitivní tečku za případem, který se táhne od dubna. Tehdy vyšel v Sociologickém časopisu článek profesora kanadské univerzity v Kamloops Davida Z. Scheffera. Vědec se v něm pozastavoval nad českým citačním územ a jako příklad uvedl Budilovu práci. Budil podle Scheffera použil celé části jeho odborného článku, aniž je označil za převzaté.
Budil se hájil tím, že k problému došlo kvůli nedorozumění při konzultacích s editory textu, který připravoval v roce 2000 pro mezinárodní sborník o výuce antropologických a etnologických věd. Kolegové posléze zpochybnili i Budilovu habilitační práci a stať Za obzor západu.
Osmičlenná komise však dospěla pouze k závěru, že v určitých Budilových publikacích došlo k některým závažným pochybením, o plagiátorství se však nejedná. Při posuzování, zda při tom Budil porušil akademickou poctivost, usoudili, že nikoli.
„Prostudovali (jsme) řadu materiálů, které jim byly dostupné. V určitých částech našli závažná pochybení, která však často pramenila z toho, že se jednalo o práce na pomezí populárního textu, kde nároky na citační čistotu nejsou tak přísné, a vědecké práce,“ zní výrok etického panelu, jehož členy bylo pět zástupců plzeňské univerzity, František Šmahel z Akademie věd ČR, Libor Pátý z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Václav Blažek z Masarykovy univerzity Brno.
Podle Průši by měl být Budilův případ poučením pro budoucnost. Akademická veřejnost by se měla zabývat tím, jak správně pracovat s texty.
Průša považuje rozhodnutí komise za definitivní tečku za případem, který se táhne od dubna. Tehdy vyšel v Sociologickém časopisu článek profesora kanadské univerzity v Kamloops Davida Z. Scheffera. Vědec se v něm pozastavoval nad českým citačním územ a jako příklad uvedl Budilovu práci. Budil podle Scheffera použil celé části jeho odborného článku, aniž je označil za převzaté.
Budil se hájil tím, že k problému došlo kvůli nedorozumění při konzultacích s editory textu, který připravoval v roce 2000 pro mezinárodní sborník o výuce antropologických a etnologických věd. Kolegové posléze zpochybnili i Budilovu habilitační práci a stať Za obzor západu.
Osmičlenná komise však dospěla pouze k závěru, že v určitých Budilových publikacích došlo k některým závažným pochybením, o plagiátorství se však nejedná. Při posuzování, zda při tom Budil porušil akademickou poctivost, usoudili, že nikoli.
„Prostudovali (jsme) řadu materiálů, které jim byly dostupné. V určitých částech našli závažná pochybení, která však často pramenila z toho, že se jednalo o práce na pomezí populárního textu, kde nároky na citační čistotu nejsou tak přísné, a vědecké práce,“ zní výrok etického panelu, jehož členy bylo pět zástupců plzeňské univerzity, František Šmahel z Akademie věd ČR, Libor Pátý z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Václav Blažek z Masarykovy univerzity Brno.
Podle Průši by měl být Budilův případ poučením pro budoucnost. Akademická veřejnost by se měla zabývat tím, jak správně pracovat s texty.