Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vědci podpořili aktivisty, kteří brání kácení

Česko

  13:26
PRAHA - V oblasti Ptačího potoka na Šumavě, kde ekologičtí aktivisté brání už víc než týden dřevařům v kácení stromů napadených kůrovcem, jsou horské smrčiny přirozenou součástí ekosystému, proto by tam měly být smrky zachovány a ponechány přírodním procesům.

Ekology policie vyvedla. foto: ČTK / PR / Zuzana a Josef Havlínovi

Novinářům to řekl profesor Ústavu pro globální změnu Akademie věd ČR Pavel Kindlmann. Otázkou podle něj není, zda kácet, nebo nekácet, ale kde. Stejně jako ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Jan Frouz by Kindlmann podporoval ráznější zásah proti kůrovci v okrajových částech parku, nikoli ale v jádrových lokalitách.

Horské smrčiny jsou podle vědců ve vyšších polohách parku přirozenými lesy, v nižších partiích smrky nahradily dřívější jedle a bučiny. Tam vidí ekologové prostor pro lidský zásah. Místo smrků by v nižších polohách měly znovu dostat prostor jedle a buky, které by vytvořily přirozené pásmo proti šíření kůrovce do okolních lesů. Na rakouské části hor bylo toto pásmo zachováno a jako přirozená bariéra funguje.

ODPŮRCŮ KÁCENÍ NA ŠUMAVĚ PŘIBÝVÁ

Proč Ptačí potok?
Podle Kindlmanna má ředitel parku Jan Stráský pravdu v tom, že spor o Šumavu tkví v otázce, zda tam park "vytvořit", nebo tam pouze přírodu chránit. V prvním případě by podle Kindlmanna ale šlo o park typu Stromovka, nikoli ochranářský. I kůrovec je podle vědce přirozenou součástí smrkových porostů, větší škody působí v hospodářských lesích, nikoli v porostech vzniklých samovolně náletem, kde je místo pro různověké stromy.

Aktivisté přiznávají, že ubránit stromy před těžbou se nedaří, neboť je policie v přesile.

"Stráský chce na Šumavě pokácet 68.000 stromů. Tedy zhruba patnáctkrát víc, než je vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Je mi proto záhadou, proč zaměřil své síly zrovna na kontroverzní Ptačí potok, když má z lesního zákona povinnost důsledně zasahovat ve všech zásahových zónách," uvedl Kindlmann.

Podpora přírodovědců
Důležité podle vědců také je, aby co nejvíc pokácených smrků zůstalo v parku ležet. Horské smrčiny jsou totiž velmi chudé na živiny a nové stromky lépe prospívají na tlejícím dřevě.

Zdánlivě 'blažený' výraz aktivistky je matoucí, mluvčí blokády Mojmír Vlašín tvrdí, že zákroky policie nabývají na brutalitě.

Vědce pozvalo na tiskovou konferenci sdružení Hnutí Duha. Kromě argumentů týkajících se rozvoje lesa aktivisté upozorňují, že v místech kácení žijí ohrožené druhy živočichů. Poukazují na to, že správa parku nemá k zásahům v místech jejich výskytu potřebná povolení. Aktivisty podporuje řada přírodovědců, na jaře část z nich založila stínovou vědeckou radu parku.

KDO NAHLÁSIL BOMBU NA ŠUMAVĚ?

I podle ní je Ptačí potok biologicky velmi cennou lokalitu podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a místem, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému. "Boj s kůrovcem v těchto místech je navíc zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií. Správa parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin," uvedla rada ve svém stanovisku.

Autoři: ,

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...