Netopýři jsou totiž pravděpodobně zdrojem, z něhož se šíření těchto virů obnovuje po očkovacích kampaních.

Výzkum, jehož výsledky zveřejnili v aktuálním čísle časopisu Nature Communications, probíhal pod vedením pod vedením Christiana Drostena z Univerzity v Bonnu. Součástí týmu vědců byl i Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně

Celkem bylo testováno na viry 9278 zvířat, která zastupovala 86 druhů netopýrů a 33 druhů hlodavců.

Netopýři jsou podle vědců zdrojem hned několika nebezpečných virů. Právě z nich se zřejmě na člověka přenesli původci takových nemocí, jako jsou spalničky nebo příušnice.

Vědci nyní navíc u netopýrů objevili více než 60 nových paramyxovirů, které mohou vyvolávat také záněty plic nebo nachlazení.

„Společná fylogenetická analýza nových a dříve známých druhů ukázala, že téměř všichni prapředci dnešních paramyxovirů existovali v netopýrech. Proto je nutno viry netopýrů důkladně vyšetřovat – podobně se kontrolují i ptáci jako zdroj nových pandemií. Současná data mohou rovněž přispět rozpoznání epidemií v raných stadiích, což je jedním z nových velkých cílů virologického výzkumu,“ vyzdvihuje význam publikované práce Christian Drosten.

Kvůli přítomnosti mnoha paramyxovirů u netopýrů by mohlo být vymýcení mnoha nebezpečných nemocí obtížnější, než se dosud předpokládalo, domnívá se Drosten, jenž stojí v čele virologického institutu bonnské univerzitní kliniky.

Aby se totiž původce onemocnění trvale odstranil pomocí očkování z lidské populace, nesměl by se v přírodě vyskytovat žádný hostitel, ze kterého by mohla přijít nová infekce. "U netopýrů se předpokládá obsáhlý rezervoár takovýchto původců onemocnění, a je proto nutné při plánování očkovacích programů zohlednit i ekologická data o hostitelských druzích. Vyhubení netopýrů anebo jiných volně žijících zvířat by nebylo ani možné, ani smysluplné, jelikož představují neocenitelnou hodnotu v ekosystému," říká Dr. Peter Vallo.